Zvýšení dojivosti.

Že se ze státu stala dojná kráva je stále předmětem diskusí a debat. Každý by si myslel že vše skončilo, pravděpodobně opak bude pravdou.

Že je náš stát na mizině -  případně k ní má velmi blízko, nebyla otázka celosvětové krize a její následné dopady, ale politické šafaření a handlování novodobé minulosti Česka. Hluboce před vlastní krizí.

Všelékem cesty z ekonomického marastu mělo asi být přeočkování našich občanů Česka proti viru prasečí chřipky, která byla naznaná jako původce zdravotních nešvarů jeho ekonomiky. Jedna injekce nestačí, ta by jen pozastavila zvláštní nemoc ekonomiky, ale nevyléčila. Musí se přeočkovat. Počet dvaceti milionů vakcín je akorát tak odpovídající.

Odpovídající by snad byl, kdyby všechno nebylo kalkulováno trochu z jiné stránky. Jak zvýšit dojivost státu pro využití produktu v soukromých mlékárnách. Pokud se nemohla zvýšit cena vakcíny - byla by do oči bijící - zvýšilo se její množství.  

Důsledná péče, něco na styl šrotovného pro ozdravění upadajícího politického podnikání. Co by stát všechno neudělal, aby se i jejich ekonomika dostala na úroveň. Bohudík neudělal, ovšem až na poslední chvíli.

Není všem dnům konec, pokusy mohou pokračovat. V tichosti, tak jako tomu bylo v případě vakcín proti prasečí chřipce, můžeme objednat vakcíny proti července, nemoci šílených krav, ptačí chřipce, králičímu moru ... .

Že se u nás nemoci až tak nevyskytují, případně nemáme tvory, pro něž jsou vakcíny určeny?

Nevadí. Nemoci si vymyslíme, zvířata zakoupíme. Z toho by se také mohlo pěkně nadojit.

Je stále zřetelnější, že dojit se dá ze všeho, jen na to dojít. Kdo na to dojde až první je zřetelné. Zpracovatelské lobby je vždy v předstihu a jeho postupy pro zvýšení dojivosti dokonale ošetřené.