Zrcadlo se závojem.

Zářná koaliční trojka začíná nastavovat zrcadlo svých představ o léčbě ekonomiky Česka jak se patří a částečně bez závoje.

Velmi atraktivní je představa o reformě penzí, zkráceně vysvětlená způsobem  „víc v peněžence, ale dražší zboží“. Krásně řečeno, jen je nezřejmé, jak to bude v relaci s kupní silou penzistů. Jinými slovy řečeno – jaký bude poměr mezi stávajícím stavem v peněžence a cenou zboží a novým stavem. Plnější peněženkou a dražším zbožím.

Ještě zajímavější je možné ukončení vyplácení porodného ve výši 13.000.-Kč a snížení sociálních dávek o 10%. Zde se dostaneme do úplně opačného problému než u penzistů. „Míň v peněžence, ale dražší zboží“. A přitom je paradoxní, že pro některé skupiny občanů tvořily tyto dávky to samé, jako pro pracující mzda a důchodce důchod – zdroj prostředků pro obživu.

Zatím se postupně začínají ozývat jen ti, kteří plni očekávaní předvolebních slibů, jsou mírně řečeno rozčarováni. Je otázkou proč. 

Že by byl důvodem jen různým způsobem vedený  pivní hovor, projevený pochopením ze strany politiků jinak mluvících a jinak smýšlejících? Co kdo mohl očekávat od předvolebních hesel v zájmu oživení ekonomiky?

Asi to, co očekával doposud. „Se vším souhlasím, ale mne se to nesmí dotknout.“  Česká povaha.Ta správná debata nastane až po nyní schválených trojkoaličních opatřeních. Každý bude hledat příčinu svého „slastného“ žití u druhého. Politik se z toho taktně vylže. On nic, on jen řeší stav, jehož byl ve většině příčinou. Což si nepřipustí a ani nemůže – neměl by co řešit.

Dobře nastavené zrcadlo, jenže pořád ještě se závojem. Co bude, až bude zcela odstraněn?