Zoufalí doufalci.

Z ruky do huby, ale hlavně žití na vysoké noze. Bohužel ne vlastní, noze neuvážených půjček.

Počet nezvladatelně zadlužených Čechů, kteří prosí soudy o odpuštění větší části dluhů výměnou za pětiletý očistec pod justiční a věřitelskou kuratelou, stále narůstá. Letní optimismus, že nápor žádostí o oddlužení (osobní bankrot) poleví, bere za své.

Tak to se nám trochu zamotalo s tím bezstarostným žitím za půjčené. Jenže vše se dalo očekávat a je vůbec otázkou, co se tím osobním bankrotem ve skutečnosti sledovalo.

„Proč si nepůjčit, když mám téměř jistotu že o nic nejde a v nejhorším mi stát dluhy ve výši pomalu 70% odpustí? Na ulici mě přece nikdo nenechá.“ Tak v takové podobě si někteří představovali půjčku a její splacení, či spíše nesplacení – tak nějak v duchu přežívajícího myšlení minulého režimu. A co se týká té slavné ulice? Nechá.

Český člověk je povahově zvláštní a víc než holá fakta přijímá vlastní vysvětlení, případně vysvětlení „jedna paní“ povídala. Dopovídala a to co slyšet měl možná slyšel, ale nechtěl. A sice základní podmínky osobního bankrotu.

To, že návrh na povolení oddlužení musí mimo jiné obsahovat údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky, seznam majetku a závazků; listiny dokládající údaje o příjmech za poslední tři roky (daňové přiznání); písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl. „Pokud.“

Pomalu o nic nejde, a „pokud“ o něco jde, tak zřejmě ze strany dlužníků o drobnosti. Bohužel velké drobnosti, které si někteří nepřipouštěli v době zadlužování a dokonce pokračovali vesele dál a začali přebíjet půjčky půjčkami.

Co je nejpodivnější i ti, kteří o nějakém zaměstnání neuvažovali a neuvažují. Nikdo je k tomu z hlediska zapůjčení si nenutí. Ale jak dál?

Zadlužení nemají jak a čím splácet, stát pomalu ale jistě na oddlužení nemá peníze a pokud by počet osobních bankrotů pokračoval stávajícím tempem, dostane se do dalších finančních problémů, zatím těžko předvídatelného rozsahu.

Dopadnout vše nemůže jinak, jak dopadá. Z doufajících se stanou zoufalci, ze státu velmi chudý zaopatřovací ústav a z poskytovatelů půjček vetešníci s bohatým sortimentním tovarem.

Všem  nad očekávání se dostane toho, co vůbec neočekávali.