Záhada plateb.

Zubaři požadují, aby si pacienti plomby platili sami. Pokud by kabinet zubní výplně nevyřadil z úhrad spadajících pod zdravotní pojištění, chce část stomatologů vypovědět smlouvy pojišťovnám a inkasovat platby přímo od pacientů.

Na pondělním jednání České stomatologické komory to oznámil její prezident Pavel Chrz s tím, že zubaři požadují, aby se kabinet vrátil k návrhu ministra zdravotnictví Leoše Hegera, který s přímými platbami za plomby počítal.

Podle něj všude na světě je běžné, že lidé na ošetření u lékaře přispívají, pouze v ČR se domnívají, že lze ze zdravotního pojištění zaplatit úplně všechno.

Jenže podle někoho jiného je všude na světě běžné, že budoucí lékaři si na svoje budoucí povolání přispívají, pouze v ČR se domnívají, že lze za peníze státu zaplatit úplně všechno.

Ale zrcadlo - v daném případě - mají tito mladí revoltující „stomatologové“ celkem dobře nastavené když uvádějí, že průměrné náklady zubních ordinací za minutu práce činí 20 až 25 korun bez započtení materiálu na daný výkon. „Za deset minut vám nejsme amalgámovou výplň schopni zhotovit. To si akorát sednete na křeslo,“ vysvětloval Chrz.

Jeden by si myslel, že fóry kolem plomby jsou jen pro potěšení státní kasy a ejhle. Hlavně asi pro potěšení novodobých stomatologů. Takže žádný fór, ekonomická skutečnost. Co bylo prvním, než spatřilo světlo Česka?

Možná, že se nebude platit jen čas vlastního úkonu, ale i „sedné“ v čekárně a na křesle ne v čistém čase pracovního úkonu, ale celkovém.

Pokud vše dobře půjde, tak takováto návštěva za účelem plomby se může projevit ve slušné finanční částce. Rozhodně pacient – jak kde – neopustí ordinaci dřív, jak za hodinu od svého vstupu a tím se může jeho návštěva vyšplhat na solidních 1.200 – 1500.-Kč. Samozřejmě bez materiálu.

Záhada plateb? Vůbec ne, pouze jednostranné vybírání a uplatňování ve světě běžného.

Záhadou ovšem je, o co se ve skutečnosti jedná. O nezaplacený čas, hodnotu plomby, nebo znehodnocení pacienta?