Vidina hrabání.

Nemají to jednoduché naši staří známí poslanci, ucházející znovu o to, čím se parádně živili, pokud byli ve funkcích. Bohužel se museli rozpustit a některým se rozpouštějí i jejich peníze, které si v době poslancování nahrabali. Vidina hrabání na pokračování je asi tak lákavá, že neváhají žít z úspor, pokud nějaké mají.

Horší co bude s těmi, kterým se snění o pokračování v poslanecké funkci nesplní. Že by následoval Úřad práce asi těžko. To řešení na jejich finanční zvyklosti není, navíc u těch, kteří před politikařením řádně nepracovali a které politika dovedla k poznání, že vydělat si bez práce solidní peníze až tak složité není. Chce to právě to jediné, pro které sahají  na své úspory – plané a k ničemu vedoucí politikaření, aby se jim sen o členství ve Sněmovně naplnil. Některým se snad naplní a budou pokračovat v poslanecké dřině, která je láká až na místě posledním. Až na místě prvním je lákají lehce vydělané peníze. A jde to. Někteří, ještě v nedávné minulosti peníze brali a ve Sněmovně se pomalu neukázali.

Ale možná, pokud se jim sny nenaplní, změní se s vynucenou změnou svého zaměstnání. Poznají, co to je pracovní disciplina v normálním životě smrtelníka - pokud vůbec zaměstnání sežene. Rozhodně by toho moc nenadělal, kdyby chodil do práce každý třetí den, což je úplně stejné, jako když někteří poslanci měli třicetiprocentní účast na zasedání Sněmovny a pro jedno se vymlouvali na druhé. 

V Česku snad neexistuje firma, kromě Sněmovny, kde by se takovým způsobem „pracovalo“. Podle toho vypadaly i její pracovní výsledky. Je celkem zajímavé, že někteří bývalí poslanci, na úkor svých úspor  usilují o znovunavrácení. Rozhodně ne kvůli práci, se kterou by si v soukromém sektoru ani neškrtli, ale kvůli penězům, které zřejmě má stát na rozhazování za nic.

Asi jsou si velmi dobře vědomí, že v normálním pracovním procesu jsou nepoužitelní již jen z důvodu pracovní morálky a vidina bezpracného politického hrabání je ještě neopustila. Že by si byli jisti, velmi podivným předvolebním vnucováním, návratem na místa, která museli opustit? Naděje, v podobě pokračujícího nekřesťanského hrabání peněz sice umírá naposled, ale u mnoha z nich již zemřela. Alespoň v těchto volbách zcela určitě.