Strany pro straníky, odbory pro všechny.

Kosmetická úprava pohádkové říkánky roku 1989, ale velmi podstatná. Odbory získávají pole působnosti, které samy nečekaly.

Důvod je velmi prozaický. Peníze. S pokračující reformou financí Česka, dochází zcela logicky k úpravám výdajové stránky ve všech oblastech. Tou nejcitlivější a nejvíc hmatatelnou, je úprava platů státních zaměstnanců. Dochází ke zvláštnímu paradoxu, kdy ve vztahu k těmto zaměstnancům vystupuje při jednání v „tripartitě“ stát a zaměstnavatel v jedné osobě. Jednání stát – zaměstnavatel – odbory, hájící zájmy zaměstnanců, se redukuje do zvláštní partity.

Poněvadž se jedná o nemalý počet „finančně diskriminovaných“ zaměstnanců, dochází v odborovém hnutí k zajímavému jevu. Hájení výše ohodnocení takto postižených, financovaných z prostředků daňových poplatníků. Pokud se bude dařit, lze očekávat vlnu nově vzniklých odborových organizací i tam, kde nikdy nebyly – připadaly by směšné.

Voda na jejich mlýn. Otázkou ale zůstává, jakým „nepolitickým“ směrem se budou ubírat. Budou totiž nuceni hájit požadavky zprava i zleva v jedné osobě. Kdo by to byl řekl – ale podhodnocení platů se musí řešit. Bez rozdílu oprávněnosti jejich původní výše a hlavně zásluhovosti na jejich pobírání.

Tah státu na mzdovou branku ve státní sféře nabývá  intenzity. Uvidíme, jak účinná bude obrana odborů.

Je docela možné, že na jejich půdě se zrodí nová strana a odbory pro všechny se stanou minulostí – bez kosmetické úpravy. Zůstanou opět těmi dobráckými nepolitickými - jako tradičně.

K úplnému pochopení jejich dalšího počínání by stačilo jedno. Zveřejnit z „čeho“ jsou financované a kolik za službu pracujícím pobírají.

Možná, že pohádky a víně a vodě - spojené s kapry - platí i zde tak, jak je známe pozpátku.