Přitažlivé lákání.

Hřiště nebo nějakou jinou volnočasovou aktivitu pro děti, obchod a integrovat do osady více „bílých“.

Zajímavá myšlenka, hodná ještě zajímavějšího přání obyvatel ostravské osady Bedřiška.

Není to tak dávno, co v souvislosti se žhářským útokem na rodinu, obývající domek v této osadě, prováděla policie šetření na místě samém.

Jedni přijeli s autem „policejním“-  řádně označeným, druzí přijeli také s autem „policejním“ – neoznačeným, v civilní podobě. Došlo k malému a milému překvapení.

Civilní policejní auto - v době přítomnosti uniformovaných i neuniformovaných policistů, bylo vykradeno. Je pravda, že šlo o vyšetřování, ne o integraci do osady.

Je ovšem ještě jedna pravda. Když není obava z přistižení při krádeži i za přítomnosti policistů na každém kroku, jak by vypadaly počátky integrace „bílých“, jež jsou myšlenkově velmi zajímavé?

Asi podobně, jako vítání sovětských tanků na sklonku druhé světové války u nás. S kytičkami, ale s jedním rozdílem. Občané – integranti - by nesměli opouštět své kovové příbytky a hlavně se integrovat do osady systémem přijedu, odjedu. Rozhodně pro začátek.

V opačném případě jim nezůstane z kovového příbytku ani čep pásu – zatímní zkušenosti z lásky k bližnímu a úctě k jeho majetku tomu nasvědčují.

Přitažlivé lákání, přitažlivá myšlenka - je jen velkým otazníkem, kdo bude prvním integrovaným a jak skončí.

Možná zajímavější a daleko účinnější by byla integrace vlastních občanů do osady, kteří se ode dna zvláštního žití odlepili a nakonec zády otočili ke své minulosti – včetně osady. Mohli by svým spoluobčanům daleko více pomoci než „bílí“, kterým přece jen nejsou někdy nebývalé zvyky občanů a nejen této osady, tak blízké.

Velmi přitažlivé lákání, jen jde o to, jestli se nalákají v první řadě životně a tradicemi nejbližší. Nebo to pro ně tak lákavé nebude? Mohlo by, i když každé začátky jsou těžké. Příklady táhnou a mohly by přilákat i ty „bílé“.