Povolební hecoforie.

Před časem uskutečněná volba prezidenta republiky je zvážení hodná,hodná nápravy pro časy budoucí.

Oba volební dny,při první volbě prezidenta republiky přinesly,kromě skalpovaných hlav a estrády,několik poznatků k zamyšlení. Hlavně ten den první na možnost nového způsobu provedení voleb. Proč? Jednotliví volitelé nosili a ukazovali knížečky (zřejmě jednací řády) s takovým důrazem,že přihlížející nabyl dojmu vhodnosti takového se předvádění spíše v kostele. Tam se rovněž nosí knížečky,ale modlitební. Sranda je v tom,že ty modlitební se nosí „jako",aby bylo něco v rukách. Knížku nositelé nenosí z důvodu jejího použití,ale jako symbolu při bohoslužbě a je dost možné že ji  nikdy nečetli (některé jsou dokonce psány švabachem).Tu parlamentní nosili volitelé se vší vážností a je téměř jisté,že ji rovněž nikdy nečetli (předpokládám,že není psána švabachem) a vše se snažili dohnat až při volbách. Proč nový způsob provedení voleb? Zvýšení významu,důvěryhodnosti a nepostradatelnosti volitelů       (z jejich pohledu). Jaký způsob? Polo-papežský.

Jednoduchý,účelný,neodkrývající nedostatky a hlavně zaručující nadpozemskost v očích občanů. Volitelé,ve stylu kardinálů, před zahájením vlastní konkláve (volby prezidenta) složí přísahu,zavazující je během volby k zachování naprosté mlčenlivosti. Pak je od světa oddělit jednacím prostorem ve stylu Sixtínské kaple. Zajistit pravidelný přísun potravy v množství, odpovídajícím jejich schopnostem k dohodě- ačekat. Týden,několik týdnů-do doby sdělení ukončenívolby předem dohodnutým signálem. Celý proces by byl podmíněn jednoznačným vymezením osob do nejvyšší státní funkce,předem vyprofilovaných a stranami odsouhlasených. Výhody? Možnost volitelných kandidátů na funkci prezidenta republiky ve větším rozsahu,konec čachrů stranických sekretariátů v průběhu vlastní volby. Konec trapasů pomodelů (pomocný dělník),pomodorů (pomocný doktor),pomoúřů (pomocný úředník) a pomomanů (pomocný manažer).Z voleb by vylezl možná zchátralý prezident,ale rozhodně ne zbohatlý poslanec či senátor-měřeno dnešním pohledem.

Proč to všechno? Na rozdíl od poslanců a senátorů si rozhodně nemyslím,že by byla příští volba prezidenta volbou přímou. Tato snaha  zde byla po volebním trapasu před pěti lety. Snaha a nic víc než snaha,umocněná jistotou znalosti povahy českého člověka. U snahy zůstane téměř jistě i po těchto volbách. Proč se snažit o něco,co je pro pány poslance a senátory nepřínosné?

Vzpomeňme na minulé volby,deklarované jako důkaz absolutní demokracie a porovnejme je s dnešními poznatky,jako důkazy neskutečné korupce tehdejších voleb (a to víme jen něco). Do volebního klání tehdy vstoupily různé skupiny,umně nazvané a účelově obsazené. Pouze jejich zřizovatelé a členové věděli o co jde. Dnes část z toho,o co šlo,víme všichni. A následky? Noví zbohatlíci,členové státem placených poradenských skupin,dobře placení aparátníci na všech úrovních řízení státu a stranických sekretariátů. Vše pečlivě a neomylně zabaleno do všeobecné spokojenosti občanů s výsledkem tehdejších voleb. To by přímá volba těžko,anebo velmi omezeně umožňovala. To je poslancům a senátorům nad slunce jasné. Všem a ze všech stran.

Bohužel celý popsaný problém se týká nejen volby hlavy státu,ale voleb všeobecně. Stav bude přetrvávat do doby trvání lhostejnosti občanů ke všemu. Politika je sice umění politiků neprohrávat s vlastní lží,ale to je sakramentsky málo. Je nutné se zamyslet. Anebo ne?