Politická, nebo agenturní loutka?

Josef Dobeš byl dopředu odvolán, nebo po zvážení vlastního působení ve vládě se dobrovolně odvolává?

Hodně otázek, málo odpovědí – ale jakýsi shluk náhod nejen kolem vlastního působení v roli ministra, ale i možná působení u jeho dřívějšího zaměstnavatele ABL a mateřské strany VV jaksi nejde dohromady, že by až jeho „protihlasování“ ohledně škrtů v rozpočtech - jako jediného z vlády - bylo tím pravým důvodem odstoupení z funkce.

Velmi bych se divil, kdyby dělal ministerské kotrmelce bez vědomí své strany, když jeho činnost i Václav Klaus  považoval za nejlepší v polistopadové historii a jeho samotného jako nejlepšího ministra této historie. Nejde to dohromady. Nikdo ho neznal a zvláštním způsobem ho vynášel do nebes, nebo se pan Josef Dobeš vyvlekl z nuceného politického postroje a začal se chovat jako zdivočelý kůň – lépe bílý lev?

Ona se začíná rozplétat další „nová“ kauza ABL ohledně odposlechů na Pražském magistrátu a mám obavy, aby to nemělo souvislost i s ním samotným a proto se rozhodl, jak se rozhodl. Nebyl by první. V podobné situaci se ocitli i Vít Bárta a Radek John.

Trochu malichernými se stávají jeho důvody a ještě malichernějším nespokojenost s rozpočtem pro resort. Připadají velmi laciné. Nedělal totiž nic jiného, než kolegové ve vládě. To by mohli odstoupit všichni, poněvadž situace je všude stejná a těžko - při jakýchkoliv slibech - někdo může očekávat zázrak v podobě jejich dofinancování. To musel vědět zcela jednoznačně. Pokud ne, může si občan pomyslet, že máme ve vládě nejen hloupé a ulhané, ale i hluché a slepé. V jeho případě o to horší, že jako psycholog by měl v první řadě logicky uvažovat.

Aférky kolem něho napovídají spíše o opaku. Asi na to skutečně nemá a bylo by velmi zajímavé poznat, jaké psychologické postupy používal u vězňů a jestli si náhodou nepopletl - po jmenování do tak významné funkce - klienty. Jeho houpačky návrhů a rozhodnutí snad vejdou do historie Česka.

Těžko se dostává na podstatu myšlení člověka, který mění rozhodnutí jako spodní prádlo. Jedno je ale jisté. Pan Josef Dobeš nedokázal věci samostatně dotahovat do konce, jeho politický život spíš připomíná politickou loutku, neschopnou samostatného rozhodování – které vyhovuje ovládaní někým jiným.

Případ „svědomitého katolíka a národovce“ Ladislava Bátory, v roli jeho poradce, mluvil za všechno. Od té doby se pan Josef Dobeš stále více morduje vlastními nesmysly, ale možná čeká ještě jiný druh trápení, který by mohl upřesnit nesmysl jeho jmenování do funkce.

Loutkové divadlo kolem VV bude mít ještě docela zajímavé pokračování, ve kterém se možná najde i on a jeho pravé důvody odchodu z funkce. Uvidíme.