Pohádka, nebo realita?

Bývalý ministr kultury a poslanec ČSSD Vítězslav Jandák v pátek připustil, že by přemýšlel o kandidatuře na post prezidenta v přímé volbě. Prozradil přitom, že v minulém volebním období už nabídka kandidovat na funkci na Pražském hradě zazněla.

Pohádky, ve kterých zmíněný pán hrál, zněly velmi výrazně. Jeho obliba vyznívala ještě více a nejlépe by udělal, kdyby u toho zůstal. Nestalo se tak. Dal se na politiku.

Jeho herecké umění bylo na úrovni, následné politické pod úrovní. Hold není umění, jako umění.

Nejhorší ovšem je, když herec jde pod svoji úroveň a dá se na herectví politické. Stalo se – a v jeho případě zcela jednoznačně, že na prknech a filmových páscích znamenající svět, byl dobrým. Měl u toho zůstat, poněvadž jen proto, že se dal na prkna politická, se stal hercem pochybným.

Nabídka – nenabídka, do hry by měla vstoupit vlastní soudnost pana Vítězslava Jandáka, i přes možné nabídky na post funkce prezidenta republiky, jež možná zazněly.

Možná ano a rozhodně by se jednalo o daleko lepší roli, jež asi  nedostává tam, kde byl profesně na velmi vysoké úrovni.

Pro pana Jandáka přijetí nové role je jeho možné řešení, pro kulturu ztráta. Pro něj sen na funkci prezidenta republiky, který je opět možný jen v pohádkách. Hraje a mediálně se vžívá do role, na kterou zcela určitě nemá.

Na druhé straně co nebylo, může být. Realita se stane možná ne pohádkou, kde hlavním hercem se stane - i když velmi dobrý druhorolní herec a to  nejen v kultuře, ale i politice.

Pohádka, nebo realita? Uvidíme.