Pět českých na stole,

dva aljašské na poště a několik nějakých na Marsu.

Zdá se být neskutečné,jak poštovní služby nedokáží plnit svoje základní poslání,jímž by mělo být na prvním místě doručování zásilek.

Je k neuvěření,že zásilky nelze doručit osobám,jejichž pohyb je znám do největších detailů.

Nejedná se v podstatě o jev ojedinělý.V paměti je  doručování a nedoručování zásilky bývalému postrachu všech nelegitimně činících  občanů-pachatelů,panovi Betlovi. V jeho případě se ovšem jednalo o vědomé nepřevzetí zásilky,poněvdadž se ocitl ze dne na den na opačném pólu ,pólu pachatele.

Co není zakázáno,je povoleno.

Jen se mi vkrádá na mysl srovnání  současného nepředání a nepředání v případě pana Betla.

Že by nějaké obavy?

Možná by bylo vhodnější fingovat adresu odesilatele.Mohla by se třeba uvést adresa nejakého marťana,uvedeného jako přednosty výzkumu preferencí stran,případně nějaké tetičky z Venuše která by mohla vyvolat zájem o vyzvednutí zásilky.

Musím se ale omluvit poštovní službě.Na jejím místě bych takovýmto adresátům účtoval sklenářské(zasklívají se ) .