Novodobí misionáři.

Tažení Mondolů Českem.

Moment překvapení, spočívající v příjezdu ohromného autového monstra, vysoký stupeň organizovanosti při zaujetí výchozí pozice, postavení stanů, obsazení základní pozice bojovou sestavou. Nádhera, projev organizačních schopností, snad dříve viditelných jen v armádě.

Tak vypadalo vyškovské náměstí včera a připomínalo nájezd Mondolů z Tibetské náhorní plošiny. Se vším všudy. Malé jurty, vzezřením velitelských stanů středověkých vojevůdců, moderní přepravní a možná bojové vozidlo, jako velitelský štáb.    

Zděšení se nekonalo. Maskovací barva nenapovídala přepadení, ale spíš překvapení. Příslušníci Mondolů v zaujatých bojových pozicích se chovali k údivu občanů velmi úslužně, dokonce nabízeli to, čeho ve svém ráji postrádají. Jídlo a pití. Ač sami vyhladovělí po dlouhé cestě, byli štědří. Chtěli ukázat, že skromnost a pohostinnost jim není cizí. To je přece jejich cíl dobývání měst v Česku. Nic na tom, že namísto kumisu a plátku masa z jaka, nabízeli pivo a trochu českého žvancu. Nešlo o to co, ale něco. Dokázat, že ráj, lze při dobré vůli a skromnosti vytvořit kdekoli na Zemi. Jdou příkladem, je to jejich posvátná a nenásilná mise.

Poznatky sdělené misionářem řečníkem občanům o ráji na Zemi a hlavně v Česku, vše jen stvrzovaly. Nádherné, nadějné. Skoro, až málo přítomných  posluchačů, z nichž někteří se v myslích začali nadoblačně vznášet. Nesměli  ovšem svoje mysle vyjadřovat nahlas. Nahlas řečená přízeň  okamžitě vyvolávala hlasitou nepřízeň v podobě „Je to jedna banda".

Celému aktu prosazovaného ráje scházelo jen sborové zazpívání „Písně pohody" (něco na styl naší hymny, upravené do modernější podoby). Bohužel, nedošlo doposud k přeložení jejího textu do češtiny. Škoda, tažení  mohlo být zakončeno důstojněji a veseleji. Zpěvem. I když k němu nikdo nemá chuť.