Nečasovy polštáře.

Čeho se ještě nedočkáme. Balíčky, balíky, různé typy ruksaků a nyní novota, v podobě polštářů.

Jak jsou politici vynalézaví tam, kde je to prd platné, je všeobecně známé a každý z nich se chce tímto způsobem zviditelnit. Tam, kde by něco platného mohlo být, nevynaleznou nic.

Klausovo utahování opasků s naznačenou koncovkou balíčků opatření, přes balíky a ruksaky jeho následníků, po současný hit pana Petra Nečase – vypolštářované utahování opasků. Balíčky, balíky a ruksaky fuč – občane čuč.

Zajímavý pohled na ekonomiku utahování opasků s populistickou snahou o jejich vypodložení sociálním blábolem – polštářem. Snad aby se opasky moc nezařezaly a nezpůsobily trvalé bolesti, mající vliv na volební úspěchy.

Vzniká problém hodně podobný nevhodné obuvi. Do velké se může malá noha vměstnat celkem jednoduše. Botek se vypolštářuje. Jenže jak velkou nohu dostat do boty malé? Snad jí ořezat, poněvadž na velikostně odpovídající obuv není.

Hodně podobná je novota pana Nečase. Jak chce ve skutečnosti dostat velké ekonomické problémy do omezené schopnosti státu je ve skutečnosti řešit?

Polštáři? To asi ne, spíše ořezáním „velkých nohou“ tak, aby se vešly do malých botků.

Je jen otázkou času, koho nohy to budou. Jeho a jemu podobných zcela určitě ne. Proč by trpěli.