Menšinová buzerace?

Všichni od jednoho, jeden pro všechny? Pro upřesnění jedna Romka, jeden důchod a její rodina.

Skupina Romů napadla v úterý na Jablonecku místostarostku Albrechtic v Jizerských horách a jejího manžela. Domáhali se sociálních dávek a chtěli důchod postižené ženy, které se předtím zřekli.

Místostarostka vyřizovala dokumenty ženy, jíž se romská rodina zřekla, protože se o ni kvůli její schizofrenii nebyla schopna starat. Jakmile byla žena zbavena svéprávnosti, dali ji na starost obci.

Místostarostka za ni za 4000 korun měsíčně od státu vyřizovala agendu na úřadech a platila drahé léky i jídlo. Pro ženu vyřídila důchod, který jí přišel zpětně. Jednalo se o částku asi 60 000 korun. Za dobrotu na žebrotu a tak „humorný“ příběh nabral začátku.

Tyto peníze začali požadovat  láskyplní příbuzní s tím, že patří celé rodině. Požadovali a celkem bezprostředně. V domácnosti paní místostarostky způsobem pro ně netypickým – napadením.

„Přišel takový statný Rom a dal mi pár facek, manžel se postavil mezi nás,“ popsala napadená žena. Muže prý útočník svalil na zem a pokoušel se do něj kopnout.

„Když ji přišel manžel bránit, dostal nakládačku i on,“ doplnil událost starosta. Co k tomu dodat? Alespoň uklidňující vyjádření krajské policejní mluvčí.

„Je to příliš čerstvé, vyšetřovatel zatím ani nevyslechl všechny zúčastněné a svědky.“ Zatím nebyla stanovena ani kvalifikace trestného činu. „Nikdo zatím nebyl zatčen ani obviněn“, dodala. Zatím, zatím, zatím. Ale co bude potom?

Možná úplně něco jiného než zatím. Mohlo se jednat o návštěvu informativního charakteru, předem ohlášenou a samozřejmě v neúředním prostředí, kdy vztahy k projednávaným záležitostem jsou bezprostřednější. A že padla nějaká facka? To nemuselo mít s projednávanou záležitostí žádnou vazbu.

Mohlo se jednat o neúměrný přípitek na úspěch projednávaného problému a jak je známo, alkohol dělá své a problém nezná. Pouze je příčinou problému dalšího, jako v případě Pražského metra. A možná - když by teklo do bot, se bude jednat o návštěvu nezletilých.

„Mysleli jsme si, že se nás události, jaké se dějí v Novém Boru nebo na Šluknovsku, netýkají. Teď vidím, jaký to byl omyl,“ dodal starosta. Romové, kteří ženu a jejího manžela napadli, jsou podle něj místní, přivolali si ale na pomoc příbuzné z okolí.

Alespoň se rodina a příbuzní o něco postarají, když už ne o postiženou ženu. O její peníze. O ní samotnou se musí postarat někdo jiný.

A co je k tomu vede? Jednoduché myšlení. Ona je nepotřebuje a „cizím“ nic nepatří. Je přece naše – samozřejmě z pohledu přiznaného důchodu, na který si dělají zálusk.

Zvláštní způsob vidění světa, nebo stále narůstající buzerace sebezahleděnými menšinami, neznajících míru svého jednání vůči svému okolí?