Mediátoři, nový druh exekutorů?

Na co se ještě přijde, z důvodu vytváření umělé zaměstnanosti,  musíme s postupem doby počkat. Již dnes se ale rýsuje směr jak dál.   

Zatím začíná vznikat úvaha nad zřízením bohulibé činnosti rozvodových mediátorů, coby předskokanů řešení úplného rozvratu a krachu manželství, mající končit rozvodem - jimi předsvěceným. Dokonce na doporučení státu, nebo spíše vyumělkovaného stáda, funícího do rozpáleného ohně manželských rozporů, kde by se mnohdy minul účinkem i HZS.

Každý vztah totiž nějak začíná a je možné jeho ošetření. Máme předmanželské poradny – radící o možném vývoji, máme předmanželské smlouvy – upravující majetkové poměry do vztahu vstupující, máme finanční poradce – na možné následky krize z těchto důvodů upozorňující. Máme všeho dost na to, aby nástup cesty společného manželského života byl na patřičné úrovni znalosti možných úskalí.

Jenže i přes tuto veškerou prevenci před riziky z neznalosti, dochází k vysoké rozvodovosti a těžkosti, s nimiž jsou zahlceny soudy - které si v  mnohých případech ani neví rady jak dál a konečné řešení se neúměrně protahuje. Jak tedy dál?

Jednoduše. O rozvodu rozhodne soud až po konečné dohodě manželů, řešené určeným prostředníkem. K soudu by se snad ani nemuselo. Zcela zbytečně, když bez definitivní dohody nic projednávat nebude – stačí jen razítko na typizovaný formulář a vše vyřídit přes poštu. Nebo ne?

K zajímavostem patří očekávání očekávajícího – státu.

„Když například k soudu přijdou rozvádějící se manželé, kteří se budou do krve hádat o výživné na děti, soudce jednání přeruší a nařídí jim sezení u mediátora – jakého-si „manažera sporu“, který oba manžele posadí za společný stůl. Společně pak budou hledat kompromis, na který jsou oba ochotni přistoupit. Na konci uzavřou písemnou dohodu, podle které soud vypracuje rozsudek“. Bohulibé řešení, dále doplněné.

„I kdyby mediace končila smlouvou jen ve 30% případů, bylo by to ulehčení. K dohodě budou manžele nutit i peníze“. Tady začíná cesta neskutečného byznysu – český podnikavec již v mnoha případech o ní může uvažovat. Motivace je. Peníze.

Dokonce i stát může uvažovat o úsporách. Motivovaní mediátoři budou mít snahu ne 30% úspěšnosti, ale pokud možno o co nejvyšší. Vzory mohou být stále úspěšnější exekutoři a ty táhnou, jako jejich někdy na hraně zákona prováděné exekuce.

Nestanou se státem určení „mediátoři - prostředníci“ novým druhem exekutorů s přemírou užívání duševního vydírání jen proto, aby zaslouženě vydělali, stát si ulevil a ještě na tom také vydělal?