Klausovy spisy.

Až na prvním místě já. Tak by se dala charakterizovat postava Václava Klause v politice, kdy jeho jediným cílem bylo zviditelnění sama sebe. A bylo mu úplně jedno jakým způsobem a přes koho.

Do revoluce nic moc, spíš ve stínu lidí, kteří byli pro jeho uvažování v politice pokusnými králíky, aby on mohl vsadit na jistotu, ověřenou právě těmi pokusnými králíky. A šlo mu to dobře. Jeho rozhodnutí založit ODS se opíralo o jistotu, spočívající v náladách společnosti po pádu minulého režimu. Stačilo mu mediální podsunutí systému spravedlivého zpětného přerozdělení „ukradnutého“občanům minulým režimem způsobem, který neměl obdoby, stejně jako jeho postupné následky. Začalo se přerozdělovat a dodatečně s odstupem času vidíme jak. Spíš se nadělovalo a dokonce takovým způsobem, že přes noc se stali z některých občanů milionáři. Hlavně občanů z těsné blízkosti Václava Klause a modrého ptáka, symbolem ODS. Peníze, jakoby odletěly s ním a neznámo kam. Ukázal se prostě jako státnický velikán.

Vejít do dějin se dá různým způsobem. K uchování pro dřívější velikány sloužily spisy. Velikány ze silně levicového spektra politiky. U významných pravicových, tento způsob uchování na věčnost není znám. Leninovy spisy, Stalinovy spisy, Gottwaldovy spisy – dlouho nic a světe hleď – Klausovy spisy, který se označuje pravičákem. Velikán, pokračovatel  politických „velikánů“a nebo nepřiměřeně ješitný politik, který vidí pouze sebe a jen spisuje svoji neomylnost a velikost v každé době, aby se stal historicky nesmrtelným?

A nějaká pomoc straně, již je otcem? V žádném případě, tu již dávno nepotřeboval, poněvadž dosáhl svého. A svoje pochvalné spisy z roků, kdy ji vedl, přece nebude v tomto roce měnit nějakými doplňky a přiznávat, že i on stranu přivedl tam, kde je. To přece není možné stejně tak, jako jeho případná pomoc, poněvadž by musel přiznat vlastní chyby, kdy stranu vedl.

Věděl velmi dobře, proč svoje děcko hodil již dávno do ústavu. Stalo se mu nepříjemným a překážkou v budování další kariéry a světe div se, kariéry „nestraníka“. Strana mu pomohla k další kariéře velmi záhadného nestraníka, strana od které se odvrací.

Nic nového pod sluncem a hlavně hodně podobné historickým fázím vývoje komunismu. Nejdřív o sobě, potom pro sebe. Když získal pro sebe, proč by měl zpětně mluvit o sobě a dokonce dodatečně upravovat napsané ve svých spisech? Copak se dozvíme v jeho spisech, hodnotících zlomový rok ODS, rok 2013? Všichni všechno a on nic? Bylo by zvláštní, kdyby napsal něco jiného. Ješitného velikána v sobě, jako tradičně, určitě nezapře.