Klasika.

Lyžařská - v podobě loňského mistrovství světa v Liberci skončila. Finanční - v podobě splacení dluhu z jeho uspořádání ještě ne.

Velmi zajímavý pohled na možnost splacení dluhu veleúspěšného občanského sdružení, jež si dalo do vínku uspořádání tohoto mistrovství světa.

Začátek s pompou Česku typickou, konec s dluhem a výmluvami o nečekaných nákladech sdružení, ale rozhodně s namaštěnými kapsami jejich členů. Dluh? Státe prober se! No přece tvůj!

Velmi jednoduché, emotivně obkecané  popularizací Česka ve světě, projevenou vyšším zviditelněním a hlavně zvýšeným zájmem.

To zřejmě občanské sdružení předpokládalo, ale především chladně kalkulovalo že zvýšený zájem se projeví hlavně v jejich peněženkách. Že něco na tom mohlo být, si dokázalo sdružení samo sobě již v době, kdy ze dne na den se v jeho čele objevila Kateřina Neumanová a její spřízněnci. Šla něco zachraňovat, nebo v kloubech cítila dobré prebendy z činnosti sdružení? Těžko posuzovat, bobřík mlčení zapůsobil a na světlo boží vylétl jen dluh. Nemalý , 116 mil. korun. Kdo ho uhradí není dodnes jasné, po kom se chce - aby ho uhradil, je známé. Daňový poplatník.

Byl by zajímavý pravý opak – zisk ve stejné výši. Ten by se likvidoval daleko snadněji – navýšením nákladů v kapitole odměn a vyšla by vyrovnaná bilance. Vše pod rouškou obchodního tajemství sdružení.

Ještě zajímavější bude, jakým způsobem  se vláda k žádosti o vyrovnání dluhu postaví a dá tak jasný signál jak se dá - či nedá,  podnikat na úkor státu, když krach pro některé formy podnikání nemusí platit. Zvlášť, když v čele aktivit stojí známá tvář.

V současné době záplav jeden žasne, jak je možné uvolňovat peníze na různá zviditelnění a následné státem podporované krachující podnikatelské aktivity a na druhé straně není na protipovodňová opatření.

V Liberci a jeho okolí se vybudovaly téměř běžně nepoužitelné lyžařské dráhy, kde přirozený sníh pomalu neexistuje a musí se navážet a v záplavových oblastech není na vybudování opatření, aby se voda mohla odvádět. Malý rozdíl, ale dost podstatný.

Klasika pro Česko typická – vše se s vážným výrazem ve tváři a scestnou argumentací obkecá. Bohužel někomu k patřičnému prospěchu, druhému k velké škodě, ale škodlivá všem.