Já nic, já muzikant.

Ještě lépe „ Co mně nepálí, hasit nebudu“. I tak se dá do češtiny přeložit výrok paní Hany Šedivé, předsedkyně sněmovního mandátového a imunitního výboru, ohledně majetkového přiznání pánů Michaela Kocába a Jana Dusíka.

„ Pokud to bude chtít udělat někdo jiný (podnět k zahájení přestupkového řízení) z členů výboru, ať to dá. Ale zatím jsme to u nikoho neudělali, nevidím důvod, proč to dělat u těchto dvou ministrů“. Současně je přesvědčena, že podnět přijde od občanů. „Lidé už si to hlídají, tak to určitě někdo udělá,“  prohlásila. Kopanec lidu Česka okutou botou přímo do hlavy.

Ale nakonec má pravdu, ať rozhodne lid. Proč si pálit prsty ve dvou směšných případech, když v minulosti to nebylo nutné? Mluviti stříbro, mlčeti zlato.

Kdyby vážená paní předsedkyně rychleji uvažovala než mluvila, udělala by rozhodně lépe. Ale přesto je jí potřeba poděkovat za seznámení lidu s faktem, jak je to s přestupky, když se jedná o papalášské souputníky.

Horký brambor- který nemá odvahu zvednout, jen svědčí o přístupu k nehoráznostem, jež jsou těm nahoře pardonovány. Předpokládám, že pokud by se jednalo namísto bramboru o peníze, nebyl by problém.

Ale proč se zlobit na její upřímnost. V minulosti to byli někteří, v současnosti páni Kocáb a Dusík a v budoucnosti třeba i paní Hana Šedivá. Proč si do možné budoucnosti škodit současností?

A nakonec - na co jsou lidé?