Hejtmanyáda.

Až k slzám nucení, jsou projevy a nářky politického chameleóna, pana Davida Ratha. Na nic nebude a na jeho vize asi nezbude.

Důvodem jsou vládní škrty. Asi si neuvědomuje on, ani jeho stranický souputník pan Michal Hašek (který s jeho názory až tak nesouhlasí), že do státní kasy přitékají peníze z krajů – povětšinou hejtmany ČSSD ovládanými, které jsou následně přerozdělované. 

Pokud si jeden i druhý tuto skutečnost uvědomí, tak musí dojít k trojímu řešení.

To první znamená vzájemnou výpomoc mezi kraji – které pomalu na sto procent ovládají politici ČSSD.

To druhé, že se kraje – ne na úkor státu, ale na úkor své populistické politiky – zadluží.

To třetí, že se v některém kraji, ovládaném hejtmanem ČSSD, nalezne zlatá žíla (ne hemeroidy). Pak by se mohlo pokračovat ve stylu řešení prvního. 

Z prvního a třetího  zřejmě nic nebude, druhé řešení hejtmanská sešlost ČSSD nepřipouští. Proč se zadlužovat oni a ne stát. Je tedy otázkou co a od koho chce.

Možná že nyní, v době relativně  klidné, by mohla dát odpověď , jak by bylo, kdyby bylo a hlavně z čeho, když kraje již zkraje toužebně natahují ruce po finančních zdrojích a nehovoří o vlastním přispění na jejich tvorbě. Nikdo nemá a všichni chtějí – hejmanyáda typicky česká.