Drahý toaletní papír.

Ministr financí Miroslav Kalousek odmítá, že by spoluodpovídal za špatné hospodaření v kauze ProMoPro. Toho se měl dopustit Úřad vlády a úřad vicepremiéra Alexandra Vondry během českého předsednictví EU, jak to naznačuje premiér Petr Nečas.

Ministru Vondrovi podle svých slov pomáhal peníze shánět proto, že to byla zákonná povinnost ministra financí. Pomáhal, ale na základě jakých podkladů?

Podle auditorů, kterým Úřad vlády zaplatil za to, aby prozkoumal dokument sepsaný jeho vlastními úředníky, byla smlouva mezi Úřadem vlády a firmou ProMoPro naprosto nedostatečná. Dokonce nazvaná šlendriánem. Asi oprávněně.

„Rámcová smlouva nemá stanovenou maximální cenu, objednavatel nemohl mít řádovou představu o nákladech, které z této smlouvy vyplynou. Nebyla zpracovaná projektová dokumentace. Z vypracovaných a předložených studií nevyplývá rozsah ani forma a druh prací,“ takové jsou hlavní závěry auditu. Není co dodat.

To vše se ale zjistilo s odstupem dvou roků a nevypovídá o ničem dobrém. Stát vlivem „dobrých“ propočtů a předvídavosti přišel o nemalé peníze. Jenže to dělali lidé se státními prostředky hospodařící a samozřejmě i zodpovědní. Tradičně nikdo za nic nemůže a všichni konali s nejlepším svědomím a znalostí věci?

Kde je pravda těžko hledat a ani audit to nehledá. Konstatoval pouze neoprávněný únik peněz ze státní kasy. Další konstatování je neméně zajímavé. Pana Miroslava Kalouska.

„Ministr financí navrhuje vládě prostředky pro všechny ministry a vláda podle politických a rozpočtových priorit rozhoduje, ale za to, že s těmi prostředky bude nakládáno s péčí dobrého hospodáře, odpovídá vždy příslušný ministr“. Tak to má váhu i do budoucnosti.

Nejenže u finančních prostředků a jejich přerozdělování jsou nemlich ti samí, kteří si chybu nemohou přiznat a celý problém mezi sebou přehazují jak horký brambor, ale i ti samí – kteří chtějí vyvést Česko z ekonomické krize. Pouze se honosně nazvali vládou rozpočtové odpovědnosti. Ale jaké?

Ministr navrhne, vláda podle politických a rozpočtových priorit rozhodne a za to, že s těmi prostředky bude nakládáno s péčí dobrého hospodáře, odpovídá vždy příslušný ministr? Ale to přece platilo odjakživa! Pouze jeden tradiční zádrhel existoval. Kontrola dobrého hospodáře.

To nám tradičně a nejenom v tomto případě - s patřičným časovým odstupem - provedl auditor.

Jenže tato vláda buduje světlé ekonomické zítřky a má v tom bohužel jasno asi tak, jako v případě strategického plánování s firmou ProMoPro – což dokazuje stále méně přesvědčivá argumentace, postrádající hlavy a paty.

Že by po úspěšném neúspěchu a s patřičným časovým odstupem nám toto sdělil opět auditor?

Asi ano, kdo jiný. Vláda nám naopak ukáže, čím jí audit je.

Velmi drahým toaletním papírem, jehož použití veřejně a nestydatě předvádí občanům Česka.