Dnešek pohledem známého.

Historie hodně se opakující a poučná. Citáty a rčení - přepsáno z knížky Guido Knoppa - a možné srovnání s dneškem. Myslíme si, že naší podnikaví představitelé jsou tak originální a objevili Ameriku? Neobjevili.

• Nade mnou a ženami visí prokletí. A nad kým nevisí? Jsme jen lidé a musíme se i jiným způsobem odlišovat a modifikovat. Pokud na to je. Zatím ano.
• Zůstane asi jedním z největších žertů demokracie, že sama dala svým úhlavním nepřátelům do rukou zbraně, kterými ji zničili. Dala sama sobě, účinky shodné..
• Nyní lide povstaň a rozpoutej se bouře. Neporučíme větru, bouři. Seďme. Klídek.
• Do dějin vstoupíme jako největší státníci všech dob. Nebo jako největší zločinci historie. A nebo jako největší tupci.
• To je tajemství propagandy: koho chceme propagandou ovládnout, ten musí idejemi propagandy přímo nasáknout, aniž si vůbec všimne, že je nasává. Propaganda samozřejmě sleduje určitý záměr, ale tento záměr musí být tak chytře a mistrně skryt, aby ten, kdo má být tímto záměrem naplněn, si toho ani nevšiml. I kdyby si všiml, je mu to platné, jak nebožtíkovi mokasíny. Lepší je nasávat jiným způsobem.

• Kdo je Žid,určuji já. To ostatní řeší ministerstvo pro lidská práva a národnostní menšiny, případně jím pověřená agentura.
• Aspoň jsem dvanáct let pořádně žil. Dnes se daří daleko lépe a déle, s ohledem na dlouhověkost. Někteří pořádně žijí až moc a již dost dlouho.
• „Jednou dáte naše kosti do mramorové rakve." Anebo do sudu. Podle toho,kdo na co má, případně s kým šel kdy do holportu. 

• Právníci jsou zákonem povolení zloději, lháři a vykořisťovatelé. Možná, ale v právním státě - našem - se jedná o absolutní nesmysl.
• Ideálem pro mě samotného je jednou zemřít chudý. Možná s exekuční nálepkou. Hlavně, když jsem patřičně převedl majetek a potomky zabezpečil. Pochování s nálepkou, či bez ní, je zcela jedno. 

• Se sebou se nesrovnávám. To by tak ještě scházelo. Nelze srovnávat nic s nicem.
• Chci být tahounem strany. Jak kdy. Někdy to také nevyjde. To v případě přepřahání. Z tahouna se stává většinou tažený.
• Můžete se ode mě kdykoliv distancovat - stačí mě prohlásit za blázna. Děje se běžně, hlavně když se to netkne majetku. Prohlášení dokáží zastínit daleko podstatnější věci.
• Ničeho nelituji. Lidé bohužel ano. Pozdě.

• Pro velkou stavbu bych byl, stejně jako Faust, prodal duši. Tak to je zcela normální. Jen s tím,že stavba je v mém osobním vlastnictví a duše v jiné podobě. Rozhodně ne v mém osobním vlastnictví.

• Útok - zásah - potopit. A pak jako důkaz na Orlíku hledat.
• Jsem a vždy budu zákonná hlava státu. Až do své smrti. Ježišmarja - jen to ne!