Děkujeme, přicházíme.

Když dva se perou, třetí se směje. Tak lze označit vzniklou situaci ve zdravotnictví po tom, co pan ministr Leoš Heger zázračně objevil peníze k uspokojení finančních požadavků lékařů.

Na celém vývoji je nejzajímavější jeho pokračování. Jak to bude s umožněním návratu lékařů ve výpovědi na původní místa? Zřejmě všude jinak. Co je ale velmi podstatné - akcí "Děkujeme odcházíme", si lékaři sami na sebe upletli bič.

Tah pana mistra a potažmo celé „grupy“, mající do zdravotnictví co říct, je velmi promyšlený a zcela jistě dosáhne původního cíle i za použití jiné metody přístupu. Čas ho tlačil, ale zároveň i pomohl.

Lékaři ve výpovědi, lépe řečeno jejich zástupci ve sporu LOK a ČLK, opomněli jednu zásadní věc. Pravidlo šťastného návratu na opuštěná místa – v případě uvolnění finančních prostředků – těch, kteří dali výpověď. Ono lze všechno na světě, ale podmínit si výpověď povinností zpětného přijetí u nás nejde. To se někdo setsakramentsky přepočítal a prokázal „znalost“ zákoníku práce. Jaké snad bude pokračování?

Ředitelé nemocnic si zcela a bez jakýchkoliv zábran mohou vybírat koho vezmou zpět a koho nahradí někým jiným, třeba i ze zahraničí. Nic je nesvazuje s lidmi ve výpovědi a naopak, z důvodů jimi vybojovaného finančního ohodnocení, budou mít daleko větší manévrovací prostor výběru.

A pokud se týká lékařů ze zahraničí – ti jen naše narovnané podmínky přivítají a dáreček v přijetí do našich nemocnic jistě neodmítnou.

Naši zdravotničtí odboráři jim totiž vydláždili cestu zlatými dlaždicemi.