Dárečky.

Hodně českých rodin očekává chudší letošní Vánoce. Možná ještě více rodin neočekává dáreček v podobě chudých příštích let. 

Pokud jde o financování vánočních nákupů, třetina domácností si na to loni vzala úvěr. Letos ale s úvěrem počítá jen 24 procent dotázaných. V obavách z vývoje ekonomiky, vládních škrtů a chystaného růstu daně z přidané hodnoty se tedy většina lidí snaží vyhnout zbytečnému zadlužování. To snad letos, ale co bude dál?

Domácnosti může stihnout tvrdá rána. Po už schváleném růstu DPH od příštího roku a jeho dalším možném navýšení na 19 procent o rok později, nelze vyloučit ještě větší utahování opasků. Takže dál, v pořadí již několikátý opasek. Alespoň něco. Co ale zmíněný opasek a jeho utahování bude znamenat?

Dle všeho nějaký typ ekonomického nečasu, kdy se bude - přes již známé - dále na „něco“ sahat. A je na co.

Zatím se hovoří o celkem nepodstatném sahání jako jsou důchody - prozatím v úvaze jejich zmrazení a nezmrazení - ale přímo snižování platů ve státním sektoru, .. . Zmrazení prosím, ale snižování? To by se mělo týkat i zasloužených požitků v podnicích přímo řízených a dotovaných státem? Neslýchané.

Stát má na sahání klepet jako chobotnice a každé si chce nějakým způsobem sáhnout a přemýšlí jak toho dosáhnout. Uvidíme tedy na co sáhne a čeho dosáhne.

Ale nakonec proč vše připouštět až na tělo. Pořád máme a dokonce na rozhazování i vyhazování. To by mohly mluvit popelnice a kontejnery na komunální odpad - kdyby mohly - jak je to nejen s vánoční chudobou a možná i celoroční.

Jedno je k zamyšlení. Jsme bohatí penězi a chudí duchem, chudí penězi a bohatí duchem, bohatí penězi a bohatí duchem, nebo chudí penězi a chudí duchem? Myslím si že ani jedna varianta nesedí.

Jsme totiž až v první řadě hloupí a naivní, protože lehce skočíme na sliby, které bereme za hotovou věc a podle toho i žijeme.

A jak se zdá, sliby minulosti doputovaly k ekonomickému  nečasu – který v jisté podobě byl součástí minulého času a nyní se projevuje v plné parádě. Začíná nám osahávat dárečky nejen letošní, ale hlavně příští. Pokud ovšem na nějaké, v tom nečasu, zbude.