Češtináři.

Y i i, my i mi.

Blogo češtináři jako z učebnice. Bohužel jsou do sebe tak uzavření, že nevnímají smysl věcí. Jejich význam v reakcích na blogy je srovnatelný s  učiteli matematiky, kteří hodnotí nakreslené  hovno. To přece spadá do kompetence učitele kreslení.

Mnohem horší je, když učitel kreslení, znající vyhodnocení hovna, hodnotí matematické příklady. To je katastrofa. To jsou ti blogo češtináři. Jako vystřižení z učebnice, bavící se o hovnu. 

Možná někteří, honosně vžití do role hodnotitelů blogů, ve svých příspěvcích, mají choutky stát se těmi matematiky. Bohužel jejich vyjádření nemají logiku. Obecné hodnocení je staví do role hovnokritiků, i kdyby kritizovaný  článek stál za hovna dvě.  Vše je nutno brát s humorem. I lidskou blbost a jízlivost, jakož i naschvály. Poznané vede k dalšímu poznání.

Výhodou pro tyto češtináře je písemná forma blogů. Co by hodnotili, pokud by byly příspěvky ve fonetické podobě? To by se muselo klepat holí všude tam, kde je čárka a případně  dvakrát tam, kde je něco jiného. Co by bylo nejjednodušší? Psát Morseovou abecedou. To ale by bylo nad závit mozkový rádoby těchto učenců češtinářů. Možná ne všech. Zde by hodnotili čárku a tečku. Jak by se ale duševně realizovali?  Nic jiného nezbývá, než aby si poklepali na svoji hlavu. Výsledek jejich rychle puštěného slova je srovnatelný s  reakcí šaratice na kýšku. Na posrání, bez logiky.  

Ale přes to, je nutno brát jejich připomínky vážně. Nejen jejich. V reakci na článek Novodobých draků, bylo v diskusním příspěvku naťukáno několik holých zadků, zarámovaných zleva i zprava rukou s palcem dolů. Nechal jsem snímky prověřit prdelotechnikem. Kritik mého článku může být klidný. Zadní části těla sice svědčí o nenažranosti vlastníků, ale ze stažených půlek je zřejmé, že se něčeho obávají. Na otázku, zda se nemůže jednat o K 9 mi bylo řečeno, že se asi jedná o Z 6. Jinak zdravotně vše v pořádku.

Sirup, syrup - rup umělci. Žvanda o hovnokecanda, je papanda.