Česká kosa.

Podivně působí osudy maturantů, kteří nezvládli maturity v opravném termínu a osudy udělených zvláštních diplomů na českých vysokých školách. Zatím bez jakýchkoliv oprav.

Jedni nezvládli po čtyřletém studiu a nutné dvouměsíční pauze -  dejme tomu určené i ke studiu - opravnou maturitní zkoušku. Zabijákem, jež je pokosil, byla údajně matematika a němčina. Zkoušku dospělosti neobhájili, mnohých další osudy jsou nejasné a skličující. Možná ne vždy si za to mohou sami. K zamyšlení stojí nejen celý systém vzdělávání, ale i znalosti a pedagogické schopnosti jejich vyučujících. 

Druzí a možná i vyučující našich maturantů a bez předchozího studia, zvládli vysokoškolské vzdělání s obhájeným a uděleným diplomem za neuvěřitelnou dobu. Samozřejmě hned na poprvé, oprava by byla do očí bijící a její existence nutně dopředu vyloučena. Podivné, zvláštní – ale v Česku možné. Jen se o tom nemluví.

Pokud se pan ministr školství Josef Dobeš zamýšlí nad vědomostní úrovní středoškoláků, měl by se v prvé řadě zamyslet nad úrovní vysokoškoláků a hlavně jejich kvalitou. Ti především, po normálním ukončeném studiu, ovlivňují myšlenkovou úroveň mladé generace předáváním svých vědomostí, obohacených o praktické zkušenosti.

Že máme titulovaných a hlavně v politice – kteří mají problémy nejen s trojčlenkou, ale i pamětí jak vůbec k titulu došli - je všeobecně známé. Oni někteří dokonce, v rámci svého volného času, přednášejí a udělují rady studentům na půdě vysokých škol. O úrovni a přínosu přednášek lze s úspěchem pochybovat. Jedná se mnohdy o politické cestopisy s omezenou dobou platnosti.

Vše má jen jeden smysl. Obohacovat mladou generaci o tendenční politické nesmysly, nemající  objektivní a nadčasovou úroveň, se vzdělaností a praktickým životem nic společného. Zato vlivného. Proč vlivného?

Mladá generace je mediálně masírovaná o všem úspěšném v životě, méně již s holou realitou jejich přispění vlastní prací, kterou je studium. Studium za účelem získání objektivních a trvale platných vědomostí. Že to není jednoduché pomalu ale jistě zjišťují a bude delší dobu trvat, než si tento pracovní návyk vžijí.

Na druhé straně by měl pan ministr obrátit kosu i jiným směrem. Směrem k oprávněnosti udělených některých vysokoškolských titulů a co hlavně, sem tam přezkoušet i vyučující zda tomu - co učí - vůbec rozumí a jsou schopni přenášet na své žáky. Nebo neplatí že žák, pokud na to má, je obrázkem svého kantora?

Česká kosa padla zatím na maturanty. Bylo by zajímavé, kdyby na jejich místo při zkouškách usedli vyučující.

Jakpak by to dopadlo s úrovní vzdělanosti a její využitelnosti pro výuku?