Banánová demokracie.

Zakuklenci a noblesně oblečení se stávají pomalu, ale jistě, znakem demokracie v Česku.

Až přespříliš v poslední době je akcí, kdy se někdo snaží dostat k něčemu způsobem, do této doby u nás nevídaným.

Řeč je o různých svatých komandech a exekutorech. K jejich bohulibé činnosti  potřebují jedno. „Objektivní“ posouzení stavu věcí státem požehnaným subjektem a jde se na věc.

Pak se nestačí jeden divit, co že se to vlastně děje. Z ničeho nic vtrhne parta zakuklených do jakékoliv instituce, samozřejmě s dopředu požehnaným povolením, a začne shánět něco velmi potřebného. Když vyjdou na svět Boží důvody proč se tak dělo a co je tím potřebným, dere se na myšlení smysl a  oprávněnost takového konaní. Občan by si mohl také myslet, že se jedná o akty hledání důkazů „provinilé“ osoby osobou, která může mít zájem na informacích ve svůj prospěch  odvedením pozornosti od své osoby. Dalo by se to také nazvat vyřizováním politických účtů a občan jen s podivem přihlíží, co je všechno možné.

Jenže ten samý občan s ještě větším podivem přihlíží, co se může stát jemu. Do bytu mu vniknou noblesní, zvaní exekutoři, byt mu řádně vybydlí a světe div se - nemusí ani být  tohoto demokratického aktu spravedlnosti přítomen. I toto se děje na základě „objektivního“ posouzení státem požehnaného subjektu.

K úplnosti banánové demokracie snad schází jen jedno – banánový zvrat, ke kterému snad nebude potřeba vůbec nic.