A byli tam, kde bili.

Byli a bití nezabránili - aneb jak muž v pražském metru zastavil zlodějky, byl zmlácen a nikdo mu nepomohl.

Trojice Romek se na nástupišti pokoušela krást. Když je zahlédl muž a postavil se jim, začaly na něj vulgárně křičet. Po chvíli jim na pomoc přispěchal asi 30letý muž, který je kryl. „Muže několikrát udeřil do obličeje, pak strhl na zem, načež ho kopl do hlavy. Napadený utrpěl pohmožděniny hlavy a několik zlomenin“. Incident sledovalo několik lidí včetně těch, jichž se muž zastal, ale nikdo napadenému nepomohl. Zajímavý, ale očekávaný výsledek.

Tomu se říká české oči a uši, v důsledku možných „následků“ vykonané spravedlnosti - slepé a hluché. Není se co divit. Doba nahrává všemu, jen ne potrestání do očí bijících a uší ohluchujících kriminálních činů.

Dvojí bytí, jedno zbití a to vše zřejmě za všeobecného pobavení okolí, které si pomalu ale jistě zvyká  na neobvyklé, postupem času běžné násilí.

A že útočníka, jemuž hrozí obvinění z ublížení na zdraví, hledá policie a vyzývá svědky, aby se přihlásili s cennými informacemi?

Anonymně se možná nějaký odvážlivec najde, na přímé svědectví těžko kdo.

Mohl by se dočkat zbití – zcela určitě  bez jakéhokoliv okolí. V Česku totiž i zdi mají uši a ne jen tak ledajaké. Naopak bohatě dostačující k dodatečnému vyřízení věci ve vší nenápadnosti a tichosti.