Pravda v politice

Ve známé biblické scéně Pilát lakonicky poznamenává:  Co je pravda? Krátce nato podléhá přání Židů a nechává Krista ukřižovat. Nechtíc se tak stává prvním demokratem, respektuje, plní, přání většiny

Od těch dob o pravdu klopýtají politici, média, historici a nakonec každý z nás. Pravda je obtížně zjistitelná skutečnost, často manipulovaná ve prospěch většiny nebo mainstreamového názoru. Co je příčinou toho, že pravda dostává nelichotivou nálepku frivolnosti?  Podle mého názoru je to tím, že se nerespektuje stará rada: Máloco je tak, jak se člověk domnívá!

S politickou pravdou je to stejné, jako s vírou v Boha. Pokud je představa člověka o Bohu, o staříkovi, který málo úspěšně řídí svět a člověk ji považuje za pravdivou, je jeho víra málo přesvědčivá. Člověk je snadno ovlivnitelný a vhodnou manipulací se nakonec stává aktivním odpůrcem Boha.  Na druhé straně, pokud přijme za svou představu o Bohu existenci biblického Jahveho (Já jsem, který jsem) a Krista, jeho Syna s bohatou, věky prověřovanou dokumentací, je možnost ovlivňovat tohoto člověka značně menší.

Vždy záleží na tom, jak kvalitní ponětí člověk má (o Bohu, politice, státu, kapitalizmu, komunizmu, politické straně…), a nakolik se neopírá o falešné představy.  Názorová rozdílnost, až protichůdnost, spočívá na schopnostech člověka, s jakou hloubkou argumentace je spokojen, konformní. Jak je moudrý. V domácích politických diskuzích o orientaci českých národních zájmů jsme svědky soupeření protikladných názorů. Občanu tak nezbývá, než posuzovat, které a nakolik jsou politické názory moudré.

Zkušenosti ukazují, že naše lokalita ve středu Evropy byla a vždy bude předmětem zájmu mocnějších sousedů, Německa a Polska. Je nasnadě, že Německo i Polsko, s ohledem na své vlastní národní zájmy a bezpečnost, nemohou být lhostejní ke skutečnosti, nakolik česká politika odpovídá jejim zájmům.  Z toho vyplývá jednoduchý závěr, pokud česká politika nebude v souladu se zájmem Německa, Polska, tak se tyto státy postarají o to, aby byla. Je však signifikantní, že i Německo a Polsko jsou v podobném postavení vůči zájmům globálních velmocí USA a Ruska.

Z posledního vývoje evropské politické situace je zřetelně vidět, že USA nechtějí přijít o své dominantní postavení v Evropě a důrazně o tom přesvědčují, jak EU, tak Rusko.  Z tohoto vztahového komplexu vyplývá závěr pro Česko (i Slovensko), že samostatnost států (národních zájmů) v konečné fázi závisí na dojednání USA s Ruskem, na rozdělení jejich vlivů v Evropě, včetně Německa a Polska.

Domácí politika, pokud má dlouhodobě zajišťovat české národní zájmy a bezpečnost, se nemůže opírat o falešné představy, o proklamování euroatlantické výjimečnosti, zdůrazňováním loajality, poslušnosti k hospodářsky i politicky nestabilní EU a přitom naivně přehlížet globální zájmy Ruska, které s ohledem na svou rozlohu a bohatství si bude umět zajistit svůj vliv v Evropě. Početní straničtí politici se chovají stejně jako biblický Pilát. Když mu Židé pohrozili, že osvobozením Krista, nebude přítelem římského císaře, tak ho Pilát nechal usmrtit.

Naštěstí jsou u nás významné osobnosti, které si uvědomují, že bez aktivní spolupráce s Ruskem, je naše národní bezpečnost dlouhodobě nezajistitelná. Pravda v naší politice má tak ještě šanci.