Na náměstí v Olomouci se nedávno stal incident. U provizorního petičního stánku hnutí Islám v ČR nechceme se shlukla skupina Arabů, kteří křičeli: „Do 15 let budete naši otroci!“.
Olomoucký příběh klade před občana závažný fenomén, pronikání islamistů do Evropy. Jak se náš občan vyrovná s touto novou skutečností, v moderní době multikulturalizmu a zdůrazňované genderové identity? Jak se zachová EU, jejíž jsme součástí, a která direktivně řídí mnohé naše události, jak se zachovají věřící křesťané, kteří prohrávají boj s multi-kulti a genderizmem.
Je zřejmé, že EU, pokud nemá ztratit vedoucí úlohu v Evropě, nemůže připustit separátní řešení, každý stát za své, na svoje náklady i možnosti. Proto již zpočátku svazuje „kvóty“ nebo „klíč“ rozmístění imigrantů s evropskou dotací za osobu. Tím způsobem omezuje odpor národních autorit, vkládá jim do rukou další instrument zdůrazňující nezbytnost jejich funkce, a posiluje autoritu státního úředníka. Okamžitě také rozbíhá mediální masáž o nezbytnosti a výhodách společného řešení.
Chování křesťanů v této nové situaci dobře charakterizuje staronová politika KDU-ČSL. Ta staví na podpoře evropských liberálních hodnot (proklamované solidaritě, sociální spravedlnosti a svobodě) zajišťované autoritou a aparátem EU, ovšem v prostředí aktivní multikulturální a genderové identifikace.
V názorově bohaté evropské společnosti podlehli křesťansky orientovaní občané lákavé představě náboženské „demokratické“ svobody, ke všemu a ode všeho. Nedokázali se jednoznačně vymezit k politickému amorálnímu jednání, válečnému vývozu demokracie a jeho fatálnímu dopadu na tamní občany. Odevzdaně přijali úlohu submisivního otloukánka, který má být radostí bez sebe, že může uspořádat Noc kostelů a stavět hospice. Hlavně ale nesmí překážet svou vírou v Boha šťastnější evropské budoucnosti, která Boha nezná a ani nepotřebuje. Výsledkem je to, že se křesťané dostávají na okraj mainstreamového kulturního proudu, který v moderní euroatlantické, svobodné společnosti není potřeba.
Podle mého mínění, jak věrchuška EU, tak občané zůstanou v zajetí svého pojetí euroatlantické společnosti, založené na multi-kulti a genderizmu. Tato orientace, spjatá s existencí EU, vystavuje občany vůči agilní muslimské společnosti do druhořadého postavení. Při tom se však ještě ani nedostala do přímého kontaktu s ideologií ISIS a s jejími mnohem agilnějšími příslušníky.
Multi kulti Evropě chybí řád, a proto ve víru svých evropských hodnot a demokracie neumí rozpoznat zlo od dobra. Nedokáže zformovat svůj obranný postoj v důležité situaci ochrany svých evropských hodnot. Evropa stojí před rozhodnutím, buď tuto svoji moderně vyhlížející orientaci opustí, nebo se postupně smíří a podvolí muslimské kolonizaci.
