Je naprosto zřejmé, že v důsledku přílivu imigrantů se dnešní multikulturně demokratická atmosféra české společnosti změní. Této změně se nedá zabránit a bude třeba se s ní naučit žít,
Naše popřevratová společnost si za pětadvacetileté období snadno přivykla a nakonec i oblíbila současnou liberální atmosféru, ve které se dobře daří zastáncům LGBT, genderizmu, je pěstovaná sociální spravedlnost, rovnost a solidarita.
Současná česká kultura je výslednicí chování a jednání hlavních skupin našich obyvatel, rozsáhlé skupiny ateistů a bezvěrců, menší skupiny křesťanů a Židů, malé skupiny občanů orientovaných na islám nebo na ostatní asijská náboženství (hinduismus, budhismus, sikhism..) a nakonec i skupinu občanů, kterým je to jedno (věří, že nemají zapotřebí hlásit se k nějaké ideologii). Společnosti tak vládnou názory občanů bez vyznání (ateistů, bezvěrců a lhostejných) se souhlasem křesťanů a Židů.
Tento názorový mix má příznivou odezvu v euroatlantické liberální společnosti. Ta věří, že si svůj status liberální svobody dokáže bruselským politickým systémem udržet a to i se svou imigrační politikou, kdy se bude počet islamistů na našem území zvyšovat a jejich vliv ve společnosti narůstat. K tomuto účelu má vyčleněny finanční zdroje (i dotace z EU), zpracovanou ministerskou strategii "Sociálního začleňování". To má zajistit, „že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný.“
Názorově nejednotná česká liberální a sekularizovaná společnost se naučila žít s křesťanstvím. Pod heslem „hlavně ať nám nepřekážejí“, probíhá její soupeření s Desaterem, bez vážnějších konfliktů. S příchodem muslimských imigrantů, jejich početním přírůstkem a postupným zaváděním práva šaria do života, se společenská situace výrazně změní. Ve společnosti se bude nově soupeřit o duchovní hodnoty. Bude probíhat soutěž tří ideologií, (1) hlavní a současné liberalní, nenáboženské ideologie, spočívající na sociálním a genderovém inženýrství, (2) křesťanského Desatera a (3) muslimského šaria.
Široce rozšířená nenáboženská ideologie, ovládaná materializmem, není vnitřně strukturovaná a pevná, aby mohla úspěšně čelit agilní muslimské výzvě. V rámci své liberální věrouky bude nucena akceptovat nová společenská pravidla a podmínky. V nových společenských podmínkách, kdy doba křižáckých výprav je dávno pryč, upadnou křesťané do svého staronového životního stylu, známého z dob vlády jedné strany a skryté církve. Tiše budou čekat a doufat až se jazýček ideologických vah přikloní na jejich stranu. Důvodem bude to, že velká část české veřejnosti bude s tímto stavem nespokojená, sociální problematika dosavadním politickým systému nezvládnutelná. Společnost, aby zachovala svůj řád a pořádek, bude muset volit mezi křesťanstvím nebo islámem.
