A past sklapla

Po převratu 1989 nás ovládla euforie a naivita. Nadějné bylo očekávání nového úspěšného života ve svobodě,

A to za nezištné pomoci vyspělejší euroatlantické společnosti, již bez poručnictví jedné vládnoucí strany a s ní spřátelených společenských struktur. Podlehli jsme falešnému dojmu, že po zrušení socialistického plánování, rozpadu RVHP a SSSR, nás popřevratový entuziasmus ve svobodě a demokracií zařadí mezi bohaté národy v Evropě.  

Komunistický státní aparát nahradil aparát demokraticky zvolených politických stran, které novou republiku postavily na cestu hospodářské prosperity, dlážděnou evropskými dotacemi a regulacemi. Zvyšování životní úrovně občanů zajistily ekonomickým růstem na dluh.

Česká republika nahradila komunistické náboženství náboženstvím euroatlantickým, založeným na multikulturalizmu a genderizmu. Demokracie a svoboda vytěsnila ze společnosti zbytky křesťanského Desatera a pod heslem solidarity a svobody instalovala moderní multi-kulti společnost s podporou LGBT a s globálním bojem s oteplováním. Zařadili jsme se tak do evropského naivního mainstreamu, kde je prostor pro všechny rasy, strany, náboženství, kultury a zvyklosti, kde panuje porozumění, tolerance, sociální jistota a spravedlnost.

Všeobjímající Evropa, bez přísných morálních zásad a zákonů, se stala vyhledávaným přístavem pro všechny, kteří potřebují zlepšit svoji životní situaci a zároveň jsou posilou multikulturalizmu. Po válečné aplikaci demokracie a svobody v arabských státech, Jugoslávii a Ukrajině stoupl v poslední době příliv imigrantů až tak, že se stal eurounijnímu systému vážnou sociální a ekonomickou hrozbou.

EU se dostala do pasti. Odvrhnutím morálky podle Desatera a přiznáním se k morálce multikulturalizmu ztratila argument i důvod k ochraně své identity, svých hodnot, poněvadž prakticky o žádné nepřichází, žádné nemá. Imigranti přicházející za lepším životem, obohacují její multikulturní evropské hodnoty.

Multikulturální past sklapla a Evropa se bude nezvratně měnit pod příchodem nových obyvatel podobně, jako tomu bylo v Římské říši, která skončila stěhováním národů ve 4. století. Současná Evropa zavrhla Boha a nahradila ho euroatlantickými hodnotami svobody a demokracie, které jí měly přinést další blahobyt a prosperitu. Namísto toho přicházejí spory, ztráta soudnosti u vedoucích osobností, snížení životní úrovně, zvýšení kriminality a zhoršení globální politické situace. Navíc příjem imigrantů tamní situaci vůbec neřeší, poněvadž ročně jich doma přibude víc, než lze umístit i za cenu výrazných vlastních sociálních ztrát a obtíží.

Česko ve srovnání s Československem tak má sice vyšší životní úroveň, více vysokoškolsky vzdělaných lidí, neziskovek, úřadů, ale také více rozvodů, samoživitelek, kriminálních deliktů a obchodních podvodů, má nedostatek odborných pracovníků, živnostníků, podnikatelů a přebytek politologů, sociologů, ekologů i občanů čekajících na sociální dávky.

Naše multikulturální, bezzásadová demokratická a „odkřesťanštělá“ společnost se nedokáže vyrovnat s příchodem nových, ještě méně vzdělaných, méně výkonných spoluobčanů. Nemůže to dokázat, protože ani neví jak. Socioekonomická eurounijní past zaklapla.