vím, že to sem asi nepatří

ale vaše články mi dycky zvednou náladu. Děti jsou fakt bezelstné, je to podobné, jako v tomto vtipu:

Vnouček pozoruje babičku, jak nasedá na kolo.

"Babí, a kam jedeš?"

"Na hřbitov, kloučku, na hřbitov"

"Jé, a babí, kdo přiveze zpátky kolo...?"

Re: vím, že to sem asi nepatří

To sem teda rozhodně patří, protože to je ze života.

U nás už taky došlo na hovory kolem smrti, ale zatím je to spíš k smíchu. Přeji krásný víkend.

Tak ať se případný krumpáč líbí!

Přeju brzké uzdravení a díky za pobavení.

Re: Tak ať se případný krumpáč líbí!

Díky. Přeji hezký večer.

O nás bez nás

Koukám, že si jako rodinka užíváte života plnými doušky. To schvaluju. Ovšem s dárky jste uhodila pověstným hřebíčkem omou hlavičku. Byly doby kdy jsem se třásl napětím, co dostanu za krásný dáreček, ale jak stárnu, čím dál víc mě baví dárečky dávat a sledovat s napětím reakce. Ovšem nastupuje vždy Hamletovské dilema. Být či nebýt, to je tu oč tu kráčí. Jaký dárek zvolit, aby ho obdarovaný už neměl, případně nepohrdl či nedej Bože pronesl něco o trapasu. Těžký život partnera, manžela a otce...

Karmovat se dá pořád jen jednou. Škodááááá.

Koukejte zahnat bacily na útěk kladívkem a mužskou část od "ženského" compíku. Brzké uzdravení přeji.