Když se mnou,dřívějším ročníkem,"cvičí" přístroje,říkám si Vaňku klid,žádný vztekání,zvádl jsi jiný věci,zvádneš i toto.....jenže pak přijde zlom-žuchnou ve mně saze a začnu řvát jak smyslu zbavený,bouchnu do prvorepublikového psacího stolu s doprovodným...."já se na to vys---"a jdu si  dát polívku,abych se uklidnil a neměl tík.

A děti, malé i velké, mají tak rády nové hračky, tak rády si hrají

Vtipné, mám doma ještě jehličkovou k zapůjčení.

Také nemám ráda, když se mnou přístroje komunikují, nejvíc mě štve kávovar, který napřed nemá dost vody, pak chce odstranit sedlinu a nakonec si vyžádá odvápnění. To už na něj kašlu a dělám si kafe instantní! Samozřejmě karma!

:))

To co pracuje s inkoustem, nesmí překročit práh mého PC koutku. Jeden zmetek stačil.