Zde ještě pár čísel pro pana doktora ze Sudet k uvážení. Globální emise CO2 (lidstvem a přírodou) obnáší ročně 36,7 miliard tun (GT ). V roce 1960 to bylo pouhých 10 miliard GT. Světové lesy dokáží pohltit jen asi 2,5 - 7,6 GT CO2 za rok. Bilanční schodek je tedy extrémně negativní. Jeden hektar nového lesa by tuto nerovnováhu vylepšil o 0,000001 procenta. I když je obnovování lesů důležitý faktor, nedá se tím klimatická změna zastavit. Pan Vavruša nemá černé soláry moc v lásce. Tak se na to podívejme. Na krytí světové spotřeby elektřiny solárovými panely by stačila plocha 500 000 km2 (noční výpadky a špatné počasí započítány). To je plocha velká jako Španělsko. Na Saharu by se tato země však vešla 18 krát. Než začne někdo namítat, že se elektřina nedá z denního přebytku konzervovat ke krytí nočního výpadku. Nikdo netvrdí, že solár vše vyřeší. Nějaký mix všech dostupných zdrojů bude jistě nutný. Tak nevím, kdo je tady větší snílek, jestli ekošílenci, kteří se o tyto fakta opírají, nebo pan Vavruša, který si chce zasadit strom do zahrady.

Všichni říkají co chtějí a pravdu těžko najít:

https://www.youtube.com/watch?v=7r7vjrbAHio&t=451s

Velkým hitem ekologistů se stal také "zelený" vodík, po kterém volá Evropská komise. To by však smělé plány Komise nesměly být nepředpojatými odborníky zpochybňovány kvůli potenciálním emisím vodíku. Kdy evropské politiky vědci upozorňovali, že do jaké míry zelený vodík začne prospívat klimatu bude záviset na tom, kolik toho vodíku nakonec unikne do ovzduší. Neboť molekuly vodíku jsou výrazně menší než molekuly metanu a jedna tuna spotřeby vodíku by tak mohla znamenat únik mezi 5-30 kg tohoto plynu. Takový únik vodíku by pak měl stejný dopad na klima jako 1-6 tun CO2. Například vědecký tým z institutu CICERO v Oslu, zabývající se výzkumem klimatických dopadů vodíku, už v roce 2020 na svých webových stránkách zveřejnil předběžný výzkumný dokument Atmospheric Impacts of Hydrogen as an Energy Carrier, kde bylo řečeno: „Emise vodíku do atmosféry mohou velmi pravděpodobně nepřímými účinky způsobit globální oteplování. Mohou také způsobit narušení ozonové vrstvy a ovlivnit znečištění ovzduší.“

A došlo to tak daleko, že vědecký tým z Environmental Defense Fund (EDF), tedy amerického Fondu na ochranu životního prostředí se sídlem v New Yorku, ohledně dopadů emisí vodíku letos začal bít na poplach. Neboť poslední modely ukazují, že účinky vodíku na klima, pokud se nechá uniknout do atmosféry, budou mnohem závažnější než se dosud soudilo, jak o tom v červnu letošního roku informoval i portál S&P Global:

https://www.spglobal.com/commodityinsights/en/market-insights/latest-news/energy-transition/072722-warming-impacts-of-hydrogen-emissions-are-overlooked-underestimated-edf

V jednom má autor pravdu: drogovou závislostí na dotacích jsme znetvořili hodnotu vytvářených lidských statků a práce. Zelená ideologie je zrůdná tím, že bez ní by žádné takové zdroje nemohly vzniknout. V Německu všechny ty soláry, větrníky a produkci biomasy už přes 20 let kasírují provozní dotace, další dotace dostávají stabilní zdroje v kapacitních platbách. Emise v Německu už dva roky stoupají a stoupat budou nadále. O čem to tedy je, když dekarbonizace byla a je hlavním cílem ideologie Green Deal? No přece o dotacích, tedy daních, kterými i chudí spoluvytváří bohatství zelené oligarchie, jež k tomu ovládá alibistické politiky a mainstreamová média, která masírují celý svět ekohysterickými zprávami o zániku planety.

Je to smutné jak zavádějící je vaše informace. Emise stouply v roce 2021 asi o 4 procenta, ale hlavně proto že v předešlém roce emise výrazně klesly. Od roku 1990 klesly v Německu emise o 40 procent. V roce 2022 obnáší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 48%. Dotace, např na soláry jsou už dávno zrušené. Bohužel kvůli Putinovi stoupá opět výroba elektřiny z uhlí:

Stromerzeugung im 1. Halbjahr 2022: 17,2 % mehr Kohlestrom als im Vorjahreszeitraum - Statistisches Bundesamt (destatis.de)

Treibhausgas-Emissionen in Deutschland | Umweltbundesamt

Pro všechny ty, kteří si myslí, že ekologická politika je dílo bandičky poblázněných dětí a kteří píší slovo vědecký v úvozovkách a nebo, jako pan Zelinka, si myslí, že IPCC je zfalšované a píše něco o mimoni s malým "m" ; pro ty všechny nabízím jeden myšlenkový experiment: Uhlobaron sedí u snídaně a v novinách čte, že drtivá většina vědců potvrzuje neblahý vliv lidské činnosti na klimatické podmínky. Žádná dobrá zpráva pro kapitána na uhlí založeném průmyslu. Co dělat? Kde sehnat tolik vědců, kteří by to popřeli, když je většina na druhé straně barikády? Ale moderní machiavellista poradí: Vydáme "vědeckou" práci, která výsledky ostatních zdánlivě potvrzuje, ale do textu vložíme subtilně skrytou chybnou metodologii. Toho si někdo jistě všimne a začne volat "hoří". To ostatní vědce důkladně zdiskredituje! Nemám pro tento scénář žádný důkaz, ale stejně tak ho nemá pan Zelinka pro své tvrzení. Je zde však přece jen malý rozdíl. Najít pár vědců aby vypotili takovou podvrženou práci je snadné. Ale jak to asi ta bláznivá děcka a ekošílenci dokázali přesvědčit skoro celou vědeckou komunitu, že vylhané je vlastně reálné? Někdo mi to dokáže vysvětlit? Problém je, že kontroverzní události typu: ha, v IPCC nejsou studie, ale "studie" se rozšíří jako blesk. Lidé pak rádi uvěří uhlobaronům. Vždyť je k tomu i jejich elektřina levnějsí...

Stejně to dělají i ekoteroristé !

mám kamaráda námořníka, teď zrovna podepsal kontrakt na půl roku, příští sobotu nastupuje.

jedná se o loď, obrovskou krávu dlouhou téměř půl kilometru, která vozí uhlí z jižní Afriky do přístavů v EU, většinou Holandsko, Německo. pendluje nepřetržitě tam a zpátky, respektive podobných pendluje několik. děje se tak proto protože je to levnější než těžit uhlí v Evropě.

tolik asi k tématu EU a ekologie

Problém je, že cena nevypovídá o dopadu na životní prostředí. Pokud by se to stalo, nejspíše pomocí cel, tak si nedokážu představit ten povyk "kapitánů" průmyslu a ekonomů, kteří se dívají pouze na krátkodobý zisk.

Zelení už ale našli řešení. Budeme pěstovat řepku a slunečnice, z nich mačkat olej a na něj jezdit. Prý legislativně zařídí, abychom mohli tankovat i jen 100% čistý řepkový olej.

Z programu Zelených z roku 2006:

"Naším cílem je do roku 2020 nahradit minimálně 25 % benzínu a nafty alternativními palivy. Odstraníme legislativní bariéry pro využívání čistých stoprocentních biopaliv. Zařadíme biopaliva mezi certifikovaná paliva. Vytvoříme dlouhodobě stabilní a transparentní podnikatelské prostředí pro trh s biopalivy. Budeme střežit ponechání nulové spotřební daně z biopaliv v zákonu o spotřebních daních. Budeme jednat s pojišťovacími ústavy o podmínkách udržení záruky nového vozu v případě jeho úpravy na využívání čistých biopaliv. V podmínkách ČR považujeme za velmi perspektivní náhradu nafty za studena lisovaným řepkovým nebo slunečnicovým olejem."

zdroj: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zelena-usporam/volby-2006-ekologicke-pasaze-volebniho-programu-strany-zelenych

Bohužel, celý to zkazila jistá EU, která k velké nelibosti jistého Babiše podporu biopaliv z řepky úplně zakázala jako nebetyčnou kravinu.

Hodně naivní pohled.

Všichni naši zemědělci by byli rádi, kdyby nemuseli žádat o dotace a mohli by prodávat za své náklady, ale kdo to koupí ?

Problémem je volný trh, kde jsou zemědělské dotace 3 x vyšší než u nás.

Takoví Španělé vůbec nemají vlastní krmivovou základnu pro pěstování tolika prasat, co chovají, ale krmivo si levně dovezou z Ukrajiny a Ruska a dotované maso z prasat pak bezcelně prodají do ČR.

Rekultivace se tady v padesátých a šedesátých letech hojně dělaly a ve své podstatě byly shodné s tím, co dnes dělají Izraelci. Izraelská zemědělská výroba je cenově nekonkurenceschopná, ale díky celním bariérám je jejich zemědělství udržitelné.

Izraelskému zemědělsko-potravinářském trhu dominuje pět hlavních skupin: Tnuva, Coca-Cola, Elite-Strauss, Osem a Telma-Unilever. Díky své strategii fúzí a akvizic drží tyto společnosti téměř 50% místního zemědělsko-potravinářského trhu.

Klidně se věnujme jaderné energetice a vyspělým technologiím, ale s tím zalesňováním bych byl mnohem opatrnější, protože volný obchod s potravinami je svázán především s dotační politikou starých členských zemí EU a Polska a jakákoliv závislost na dovozu je nebezpečná.

Nechtějme zemědělcům určovat co mají pěstovat a chovat, protože ti se chovají tržně a pěstují a chovají jen to, na co mají odbyt. Nepokouší se pěstovat banány, rýži a ani ananasy, protože dobře vědí, že tady pro to nejsou podmínky.

Rád všem radíte, po vzoru ODS a komunistů, neboť si myslíte že všechno víte a rád byste zemědělce učil, jak mají orat pole - nejlépe s předradličkou ! Oni jsou ale natolik chytří, že se vám ani nepokouší radit, jak máte své pacienty léčit. Zkuste to i vy, věnovat se tomu, čemu rozumíte a nekafrat do věcí, kterým ani za mák nerozumíte.

Zdeňku jdete málo pod povrch. Potraviny jsou drahé díky dotacím. Argentinský pěstitel sójových bobů neplatí tolik daní a protože je neplatí i jeho soused, není sousedovo zboží tak drahé a tak se uživí i s menší výplatou. Když dojde k cenové konfrontaci, musí ten evropský prohrát, protože platí třeba nabíječku na elekromobil, uhlíkovou daň, ...

No, vázání uhlíku do lesa je v podstatě jen vázání do dřeva a to je většina toho uhlíku jen na pár desítek let. Dokonce i když se jedná o přísně produkční les, smrkovou monokulturu, kde se vyprodukovné dřevo nejvíc využije na stavby a podobné dlouholeté využití díky rovným stejným smrkovýmm kmenům. I tam až 40 % dřevní hmoty je odpad, který skončí jako palivo nebo v trochu lepším případě na výrobu celulózy, tudíž vázaný uhlík velice rychle uvolní. U volně pěstrovaných neboli "ekologhických" a "přírodních" lesů, listnatých a smíšených, se díky nerovným a nestandartním kmenům použije na dlouhodobé účely, stavební dřevo, výrobky ze dřeva, odhadem asi 25 % dřevní hmoty. Zbytek okamžitě po vytěžení vázaný uhlík uvolňuje , převážně tím , že se takové dřevo téměř vždy použije na výrobu paliva, dřeva a pelet.

A co se týká vázání uhlíku lesem v lesní půdě, to prakticky neexistuje.

Jinak souhlas s autorem v neprodukčních funkcích lesa ovlivňujících místní klima.

Pan Vavruša má v DNA zakódovanou úctu k svobodě slova. Nevím, jestli také k pravdě. Předpokládám, že ano, a tak jeho zavádějící tvrzení přičítám spíše nedostatečné znalosti diskutované problematiky. Příklad plyn a uhlí. Ano, plyn také produkuje C02, ale na jednotku BTU o 50% méně než uhlí, protože propan a butan také obsahují vodík, který shoří na neškodnou vodu. Kdyby státy jako je Čína a Indie okamžitě přešly od uhlí na plyn (technicky a ekonomický nemožný požadavek), klimatická krize by téměř skončila. Krom toho se dá metan vyrábět z C02 Sabatierovou reakcí a ten potom využít jako uhlíkově neutrální energetický zdroj. Zatím je to neekonomické, ale nikoliv neekologické. Solární panely se instalují na střechy a v budoucnu nad parkoviště před každým supermarketem. Lesy se kácí v Brazilii, ale ne kvůli solárům. A tak to jde v duchu pana Vavrušy dále v celém dlouhém destruktivně orientovaném článku. Kdo v něm hledá nějaké konstruktivní podněty bude zklamán.

V článku je vynechaná zemědělská produkce - jak efektivní je pěstování obilí... Pokud sklidíme z hektaru (pouhých 100 x 100 metrů !! ) 5 tun zrna, je to prakticky 4 tuny složeného sacharidu, který obsahuje zase jen kupu uhlíku. Odkud jej obilí bere ? Ano, vychytává vzdušný CO2... A zdá se, že docela efektivně.

To je jen polovina rovnice. V okamžiku, kdy ji člověk sní, tak se začne štěpit a ten CO2 zase uvolňovat zpátky, což pokračuje většinou do té doby, než se rozloží celá a všechen navázaný CO2 se zase uvolní. Život samotný je povětšinou i v krátkém období uhlíkově neutrální. U zemědělství je spíš problém v tom, že celý proces pěstování spotřebovává fosilní zdroje a hlavně v tom, že pole dlouhodobě udrží mnohem menší množství organické hmoty (a tím i CO2) než les, který tam byl před tím.