Pan autor nádherně popisuje atmosféru v našem zdravotnictví...vystresovaní jsou jak zdravotníci, tak pacienti..přitom ve vyšších patrech lekarske praxe je znát vysoká profesionalita ( mám zkušenost z operace srdce),elitní kardiochirurg velmi empaticky se chovající sympaťák...ale v nižších patrech už to začíná skřípat, praktická doktorka se honí za body od pojišťovny, na dlouho objednané nefrologii nechají bez omluvy starou paní čekat velmi dlouho, až téměř zkolabuje, diabetoložka se mnou jedná jak s odporným hmyzem...to je pohled z druhé strany, a když se dlouholetého přítele, plast. chirurga, zeptám co říká na ten cirkus s přesčasy, odsekne jen "seru na to"...

O podobných případech vím taky, ostatně mám taky své zkušenosti z nemocnice nebo pohotovosti. Nezmění se to do té doby, než se občan bude nějakou formou přímé platby podílet na úhradě zdravotní péče. Nechápu, proč se zrušili poplatky v nemocnici za pobyt, stejně si každý platí stravu doma a sociální případy mohou mít možnosti, jak je odpustit. Za pohotovost bych dal 500 Kč, aby odpadly případy, kdy někdo s rýmou nevydrží do pondělí. Nejdeš na preventivní prohlídku plať, nejdeš na povinné očkováni, plať, chceš lepší protézy doplat si. Hned podobných historek ubude. Zkusenosti s lekari mam vetsinou pozitivní, i negativni. Jsou to jen lide a ne bozi, ale ani stroje. Hezký den

Ony ty pohotovosti dřív drželi doktoři v každém větším městě, kde byla nějaká poliklinika, či obdobné zařízení, které koncentrovalo víc doktorů.

Nebylo zase nic tak světoborného a na každého doktora vyšla noční pohotovost cca 1x za měsíc.

Dnes se tyto pohotovosti zrušily a nápor pacientů na pohotovost krajské nemocnice se tím pádem výrazně zvětšuje.

Za skutečně urgentní případy se ani tam nic neplatí a běžní lidé na pohotovost, kde by čekali na vyšetření 3 hodiny, opravdu nechodí. Jdou tam pouze ti, co nemůžou sehnat žádného obvodního doktora, protože obvoďáci mají plno a žádné další pacienty nepřijímají.

S tímhle se ale v nějaké podobě setkávají i jiné profese, lidem se prostě nezavděčíte.

Co se týče zdravotnictví tak osobně musím říci, že jsem se nesetkal s lékařem, lékařkou či sestřičkou, se kterou bych měl problém a to jsem, dá se říci, zkušený špitálník (prasklé aneurysma v hlavě a později rakovina). O českých lékařích a sestřičkách mohu říct jen to nejlepší.

Pozoruji s údivem i respektem, že lékaři v tomto naprosto destruktivním systému jsou schopni fungovat.

Každý lékař má svůj soukromý hřbitov a každý má svou skupinu, kterou profesor Kadaňka z Brna označuje jako "koryfei killers". Nemám zkušenosti s německou klientelou (naštěstí, jak čtu), bohatě stačí česká.

Přemlouvat ožralce, že by neměli chlastat, protože jejich epilepsie se tak nebude lepšit, přemlouvat 130 kg jedince, že lázně jsou jim na pendrek, když jediný pohyb je od ledničky k televizi, přemlouvat je, že by měli denně cvičit místo polykání prášků atd.

Ony servery nečtu (na rozdíl od jednoho mého stalkera, který je cíleně vyhledával a publikoval) a to ze stejného důvodu, jako kolega. Stačí, když po 10 letech péče odmítnete napsat lázně a druhý den se dočtete, že stojíte za... no víte za co.

Moje profesní kariéra se blíží k závěru a jediné, co opravdu vím, je chovat se slušně, ale rozhodně. Pokud někdo má na léčbu odlišný názor a je nespokojen, má možnost v klidu odejít, což je nabídnuto jako alternativa. Mařit můj a jeho čas je na nic.

Vel i výstižné, pane kolego. Karma.

Mám s lékaři jen ty nejlepší zkušenosti. Opravdu. Nevybavuji si v posledních třiceti letech nějaký konflikt s lékařem. Vlastně, jeden, ale tam už jsem jenom více nešla. :) A byla to psychiatryně, která měla léčit někoho jiného a chtěla léčit mě.

Jiná věc jsou sestry a personál, tam to občas zaskřípe. Ale české lékaře považuji za naprostou špičku. A zlepšili se i v komunikaci.

Máme za posledních pět let s manželem pár operaci většinou na pohybové ústrojí a lékaře jen chválíme. Je fakt, že byly ve větších nemocnicích ale i na obvodě je veškerá péče v u nás pořádku .