
Alžběta Vašků
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 523x
Seznam rubrik
Alžběta Vašků
On je křesťan, on se mnou přece takhle nemůže mluvit!
Měla bych psát seminárku. Fakt. A místo toho se zase pouštím do úvah o nesmrtelnosti brouka. Nebo ne. Nesmrtelnost brouka mě totiž zajímá jen z, nazvěme to, věděckého hlediska. Je to jen procvičení mozku. Téma, o kterém chci psát, se mě ale bytostně dotýká. Jak je to vlastně s tou křesťanskou pokorou, laskavostí a mírností?
Alžběta Vašků
"Ty vole!" aneb Sbohem, mluvo na úrovni
Zpráva o premiérově faux pas se ke mně donesla naštěstí trochu se zpožděním. Naštěstí, protože být o něco míň utahaná a nemít toho dneska tolik za sebou (ano, správně, klidný advent je opět tady), řešila bych asi odkaz Nelsona Mandely a pouštěla se do patetických proslovů na téma... no, radši nemluvit. Nemám ráda jednoduchá hesla, ze kterých mrazí. Zamyslím se nad něčím jiným. Nad tím, že jaký pán, takový krám. Nebo to platí obráceně?
Alžběta Vašků
Vánoce, Vánoce přicházejí... nebo Rorate coeli?
Tak, zas je to tady. Rok se s rokem sešel, Kateřina nám sněhovou nadílkou připomněla, že se blíží nejkrásnější dny v roce, svátky klidu, míru, pohody, plných stolů, zaskočených ryních kostí, zkažených žaludků i kil navíc. Svátky rodinné pohody, ale i stresu a hádek, protože kdo to má s tou svojí pošahanou rodinkou těch pár dní vydržet, co? Jo, jo, zas je to tady. Vánoce. Tak co, moji milí čtenáři, máte už nakoupeno těch milion dárků pro své nejdražší? A co cukroví? Začínáte péct? A úklid? A...? A vůbec, jsou Vánoce o těchto věcech nebo jde o něco jiného?
Alžběta Vašků
Poddaná knížete Mamona
Trochu si přivstala, aby se mohla řádně přichystat. Po rychlé snídani hleděla asi půl hodiny nerozhodně do skříně. Dnešek si žádá něco speciálního! Očima přejížděla řady šatů, komínky tílek, triček a kalhot. Nakonec vybrala krémový top posetý různobarevnými flitry, mezi kterými se svíjely elegantní rostlinné ornamenty (padesátiprocentní sleva v Reserved, no neber to) a svěže zelené úzké kalhoty. Tento model doplnila zlatými naušnicemi s podobou listů (zase sleva... navíc jí připomínaly šperky, které nosí elfové v Pánu prstenů) a dlouhým náhrdelníkem s týmž motivem. Zápěstí obepjala opět listem, sada k naušnicím a náhrdelníku, sice už nezlevněný, ale za ty dvě stovky to stálo. Vlasy sepnula klipsou, naoko nedbale, vypotřebovala ale aspoň půlku laku na vlasy, aby jí ten výtvor držel. Na obličej nanesla kromě nezbytného make-upu světle hnědé oční stíny, už tak výrazné řasy zvýraznila ještě řasenkou. Do malé elegantní kabelky uložila životně důležité věci, bez kterých se tento vyjímečný den neobejde, obula boty na podpatku, stejně světle hnědé jako kabelka, jen s diskrétním zlatým proužkem přes nárt. Naposled zkontrolovala svůj vzhled v zrcadle, nanesla jemný broskvový lesk a mohla, jako každou neděli, vyrazit na nákupy.
Alžběta Vašků
Revoluční papež nebo lidská lenost přemýšlet?
Asi definitivně přestanu číst nadpisy článků na Novinkách... protože pak sleduji svoji ruku, jak rozklikává, co by jindy ignorovala a oči čtou, co by normálně nečetly, protože by jim mozek jednoduše sdělil, že je to kravina a že kraviny se zkrátka nečtou. Nicméně senzační nadpis splnil svou funkci a já proletěla očima krátkou zprávu o tom, že „Papež boří tradice: Nebe je otevřeno i nevěřícím.“
Alžběta Vašků
Právo držet hubu a krok
Jsou diskuze, nad kterými se zasměju, diskuze, které mě znechutí a pak diskuze, které mě nadzvednou ze židle, zvýší teplotu krve, takže skoro bublá a před očima nechají tančit červené mžitky.
Alžběta Vašků
Universale concretum
Jedna cesta do Říma, návštěva jedné, víc jak tisíc let staré, baziliky. Jeden pohled. Jedna chvíle. Spousta myšlenek.
Alžběta Vašků
Život nenaplánuješ... nebo snad jo?! aneb Úvaha k prvnímu září
Po třinácté první den ve škole... naposledy na "mojí" škole, kterou důvěrně znám a která se mi za těch osm let stala téměř domovem. Mám deset měsíců na rozhodnutí, co se životem. S mým životem. Co dělat, aby byl šťastný? Naprosto normálně, pohádkově, "žila šťastně až do smrti." Znáte to, malé město, malý dům, manžel, děti (minimálně tři) a pes (minimálně jeden). Dá se tohle nějak naplánovat? Vymyslet? Vykoumat? Protože přece...
Alžběta Vašků
Propast, kterou může naplnit jen Bůh
Jedna slohovka, která má už asi rok. Pravá úvaha o nesmrtelnosti brouka... no, jenom řekněte, k čemu je obyčejnému, praktickému člověku, jehož hlavní starostí je odmaturovat a dostat se na vysokou, přemýšlet o nenaplnitelných propastech a něčem tak abstraktním, jako to slovo na tři písmena, vzbuzující diametrálně odlišné reakce a asociace napříč celou společností, slovo Bůh?
Alžběta Vašků
Malý princ a zanedbaná zahrada
Malý princ si udělal ještě jednu zastávku před přistáním na naší planetě... jen o ní prý zapomněl pod vlivem spousty dalších zážitků panu Exupérymu vykládat.A jak já to vím?To mě tak jednou na ulici zastavil chlapeček se zlatými kudrnatými vlásky a řekl: "Nakresli mi, prosím, beránka."...

















