Jen tři možnosti?

Růst HDP je fakticky možný jen ve třech případech:

1)růst exportu

2)zrychlení obrátky produktů

3)zvýšení množství peněz na trhu

A co nové produkty na trhu, a to ať už výrobky nebo služby? Nebo zvýšení objemu směny stávajících produktů? To by podle Vás nezvedlo HDP?

kreditky

to co popisujete "distribucí peněz jejich shazováním z vrtulníku" je řešeno v reálu velmi efektivně společnostmi vydávající kreditní karty. Problém je že společnost vydávající kreditní karty (ne debetní) ale úvěrové, kreditní karty je na rozdíl od státu a jeho "politiky" a rozhazování peněž náhodně z vrtulníku, do značné míry na zisk orietována a stará se o to aby jí lidé půjčené peníze splatili. Toho dosahují tím, že nabízejí nulové uroky za půjčené peníze v případě, že jim zaplatíte dluh v čas. Náklady přenáší na obchdníky a tím i na výrobce neboť ti zaplatí v podstatě to, co by jinak u klasického úvěru zaplatili lidé navíc. Ti obchodníci chca nechca na to nakonec přistoupí, neboť i tak vydělají, a o nové zákazníky (s kreditkou) stojí i za 2-3procenta "slevy". Kdyby byla měna krytá zlatem a 99 procent oběživa tvořili kreditky což se i tak již děje, byl by jen odstraněn "drobný" problém, že o tom kolik peněz kdo dostane by nerozhodovali volení politici ale vlastníci peněz.

moje rec

Politické vody začali už brázdit i Piráti a vzhledem k tomu, jak se všude loupí, mají do budoucna slušnou naději.Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/glosa-lidem-martin-komarek-d0g-/domaci.aspx?c=A120504_1773064_domaci_kot

Nedostatek peněz, nebo nepotřebné/předražené zboží na trhu?

Vyšší daně zpomalí růst HDP, ale je to tragédie ?

Se splácením dluhu nutně souvisí změna spotřeby. Lidé omezí kupování luxusních věcí a budou si muset vystačit s lacinějšími.

Pochopitelně ekonomice trvá se přizpůsobit a určitou dobu se "zdá" že jak tratíme na menším HDP, tak zpomalí plánované splácení dluhu.

Umělou podporou poptávky zůstane spotřeba na nepřirozené úrovni.

Pěkný článek

Jen jak se zde řeší problém s rozdáváním peněz emitovaných centrální bankou přímo lidem. To si myslím že spousta lidí asi nezkousne. Dalším řešením je tyto peníze emitovat přímo do státního rozpočtu, kde by následně byly použity dle toho koho si občané zvolili, tedy na snížení daní či vyšší sociální dávky podle toho kdo vyhrál volby a s jakým programem. Docela pěkně je to zpracované zde pokud tyto stránky znáte: http://www.penaznareforma.sk/reforma-podrobne

Re: Pěkný článek

jistě je to také možnost, považoval bych ji však za rizikovou. V případě hrozící inflace je nutné neemitovat (nerozdávat) nic. Pokud by na tom rozdávání byl stát závislý, mohl by k tomu centrální banku nutit a přestal by z toho být nástroj regulace. Osobně si myslím, že se prosadí (a to i tržně) decentralizované měny. Každý kdo se zaváže akceptovat platby v příslušné měně bude dostávat její pravidelný příděl.

nesouhlas

Autor  opakuje chybné poučky dnešné ekonomické školy. Zejména  teorie o škodlivosti deflace je  evidentně  chybná:

1. po většinu  19 století  posilovala  hodnota  USdolaru i  Britské libry, přitom obě  ekonomiky  zažívaly nebývalý rozvoj  a  občané bohatli. Pozitivě  to ovlivňovalo celý svět.

2. I v současnosti zažíváme jistý druh  deflace v oboru  elektroniky. Cena výrobků klesá při stoupající výrobě  a ziskovosti firem v obopru.

Prosatě není pravda, že lidé přestanou nakupovat  a  výrobci vyrábět, když ceny klesají. Pokud nějaký produkt potřebuji a  jeho užitné vlastnosi  vzhledem k aktuální ceně  považuji za  přiměřené,tak si ho  koupím. Fakt,  že za  rok bych patrně  něco  něco ušetřil není podstatný.

Re: nesouhlas

Deflační tlaky vždy končí krizí. K tomu, aby se deflací srovnal růst produkce při stále peněžní zásobě musela by být v některých obdobích def. v desítkách procent. V takovém případě je nejvýhodnější nevyrábět nic. Už mírná inflace tlačí firmy do ztráty. Pro firmy je mnohem výhodnější omezit produkci, než prodávat zvýšenou produkci se ztrátou. Příklad. Naplánujete si vyrobit produkt za 100. plánujete zisk 20, musíte nakopit materiál za 40 a práci za 40 (investujete tedy 80). Než však produkt vyrobíte a prodáte, klesne jeho cena na trhu a prodáte rád za 80. Zisk je tedy nula. Kdyby jste nic nedělal máte taky 80. Může to být i horší - neprodáte ani za náklady. Pokud v tom jsou nějaké investice (stroje atp) je to ještě horší. Ve dvacátých letech to mnozí poznali, ceny padaly i na polovinu a firmy krachovaly značným tempem. Deflace u elektroniky a módnígho zboží je marketingová strategie. Novinka je dražšší, potom se slevňuje až k výprodeji. To s nedostatkem likvidity nemá nic společného.

Chemtrails

Pane Vašíčku, nemusím být ekonom, abych viděl, že píšete nesmysly. Peníze nejsou hodnota, ale měřítko hodnoty. Proto jich musí být v oběhu přibližně tolik, kolik je statků. Ideální stav by byl, pokud by v okamžiku, kdy je vyroben statek jehož hodnota je vyjádřena např. jednou korunou, je do oběhu centrální bankou tato jedna koruna uvolněna. A samozřejmě naopak. Protože to takto nejde, pracuje CB s mírnou inflací, která je výhodnější než např. deflace. Pokud by byly peníze rozdávány jak to chcete Vy, pak musí logicky ztratit cenu, protože větší množství peněz bude poměřovat stále stejnou hodnotu statků, nebo bude hodnota statků růst pomaleji, než množství peněz, které tuto hodnotu vyjadřuje. Došlo by k tomu, že ten kdo nepracuje by dostal peníze, aniž by vytvořil odpovídající hodnotu a ten kdo pracuje by dostal více než je hodnota toho co vytvořil.

Re: Chemtrails

Koukám, že mi trošku ujel nadpis. Chtěl jsem původně napsat, že pan Vašíček argumentuje stejně jako obhájci různých konspiračních teorií.

Vy, co tady diskutujete, se dopouštíte jedné chyby

Všemožnými návrhy se snažíte vzkřísit systém financování států, který je vlastně už zdechlou kobylou. Něco se bude muset zásadně změnit, ať už jde o financování státu, bankovnictví, či obchod pro obchod. Když má stát šetřit tím, že se bude víc utrácet a spotřebovávat (a současný systém financování státu ani nic jiného neumožňuje), tak něco není v pořádku. Když může banka rozpůjčovat desetkrát víc peněz než má, tak to asi taky není v pořádku. Když se obchodováním na burzách může budovat bohatství, aniž by při tom vznikla nějaká hodnota, tak to taky není v pořádku. Teď mi asi nadáte do pitomců, ale já říkám , je to zralý na zásadní změny.

Re: Vy, co tady diskutujete, se dopouštíte jedné chyby

ze banka muze rozpujcovat vic nez ma nevidim nic spatneho, spatneho bych videl, kdyby hodnoty lezely ladem, asi jako kdybyste si pujcil od nekoho pole a nechal ho ladem, to mi prijde horsi

ono

to ale nikdy lepší nebylo, pokud už byly dluhy velké tak prostě začla válka a v té se to smazalo. Vlastně tu "válku" za uplynulých 40 let po 2 světové válce vyplnil východní blok, který zaručoval prosperitu toho západního bloku, když to v 89 padlo stalo se to že se to celý zhroutilo

Re: ono

Východní blok neměl na prosperitu západu valný vliv, dokud neprohrál studenou válku. Kdyby se východní blok nerozpadl, nastala by dluhová krize mnohem dříve (na ekonomický vývoj východního bloku by to nemělo valný vliv, tedy dokud by se nezhroutil západní finanční systém). Rozpad východního bloku umožnil pokračování dluhové expanze.

Opet velmi dobry clanek

Jaka predkladate reseni? Rozdavat penize? Mena kryta surovinami? - Dovolim si doplnit.  Problem je i na strane dluzniku, zadluzovat se, kdyz vim, ze nesplatim, je spatne,mozna je to racionalni, ale ne moralni (dle mych meritek). To ze mame nadbytek kapacit je irelevantni, jsou proste lide, kteri jsou nepotrebni (ekonomicky).

Re: Opet velmi dobry clanek

řešení naznačujín digitální měny, například Bitcoin. Největtší perspektivu spatřuji v internetové multibarterové směně. Je to jen technologický problém (počítačový výkon a rychlost připojení). Technologie jdou pořád dál, takže to přijde.