Zdravotnictví – business, který vyzrál nad trhem

Ještě před sto lety, bylo zdravotnictví jedním z mnoha odvětví služeb. Běžný člověk během svého života nepřišel do kontaktu s lékařem vůbec nikdy. Léky byly exkluzivním produktem. V lékárnách se prodávaly zejména drogy, které jsou dnes zakázané.

Člověk ke svému přežití potřebuje oblečení a jídlo. V našich končinách se k tomu přidává i teplo (tedy přístřeší). Poptávka po jídle a oblečení může kolísat, ale pod základní minimální úroveň nemůže klesnout. V případě nouze si lidé základní potřeby ukradnou, a to, i kdyby u toho měli zabíjet.

Při vývoji lidské civilizace, se k základním produktům postupně přidávaly i další. Základem jsou produkty umožňující výrobu jídla a oblečení. Dnes to tak na první pohled nevypadá, ale je to tak pořád. K tomu, aby jstese najedli, potřebujete: nádobí, nábytek, myčku na nádobí, auto na přivezení nákupu, supermarket, pokladny, počítače, logistická centra, kamiony, traktory, naftu, pneumatiky, hnojiva,

K jídlu, oblečení a příbytkům přibyla ještě zábava a péče o zdraví. To proto, aby lidé dlouho žili a mohli si užívat zábavy. Zábava se stala smyslem života, vše ostatní dělají lidi proto, aby se mohli bavit co nejdéle a nejvíce. Vše je navíc významně doplńováno produkty, které zvyšují pohodlí.

Lidé, kteří to vše produkují, spolu soupeří na trhu. V základu lze všechny produkty shrnout do šesti oblastí, vše ostatní je jen doplňuje a rozvíjí:

·        Jídlo

·        Oděv

·        Přístřeší

·        Zábava

·        Ochrana majetku

·        Léčení

Lidé mezi sebou směňují své produkty a každý nadhodnocuje důležitost toho svého. Produkt ochrana majetku, poskytuje převážně státní mocenský aparát (policie, armáda, soudy), nesoupeří tedy na trhu. Produkt léčení poskytují lékaři a zdravotníci. Produkt je to celkem složitý a nákladný. V dobách rovnocenné směny byly zdravotní služby luxusním zbožím. Většina lidí měla jiné priority. Zdravotnictví proto mělo velice malý trh.

Lékaři a zdravotníci však našli způsob, jak se trhu vyhnout. Nejprve ovlivnili morálku. Prosadili doktrínu: „Každého člověka musíme zachraňovat a léčit.“

Realizace této doktríny zvýšila poptávku po zdravotnické práci. Problém však byl v tom, že většina lidí nebyla schopna za zachraňování a léčení platit. Zpočátku poskytly zdroje různé formy charity, nejčastěji řízené církvemi. Objem poskytované zdravotní péče se tím významně zvýšil.

Lékařská práce je intelektuálně náročná a podíl lékařů v mocenských elitách neustále rostl. Brzy byla morálka povýšena na zákon: „Každý člověk má nárok na lékařskou péči zdarma.“ Názornou ukázkou je vývoj lékařské péče v USA (http://vasicek.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=57838) - ostatně tyhle výdaje jsou jednou z příčin hospodářské krize. 

Zdravotnický a veškerý na ně napojený business (farmacie, přístroje,…), se tím vyhnul soupeření s jinými odvětvími lidské činnosti (jídlo, oblečení, zábava). Výdaje na zdravotnictví jsou tedy garantovány podobně jako výdaje na ochranu majetku (armáda, policie, soudy).

Na zdravotnictví je napojena celá řada dalších odvětví. Zbrojařské firmy ovlivňují politiku už dávno, farmaceutické se k nim ke konci minulého století přidaly.

Výhodou zdravotního businessu je, že nemá prakticky žádné limity a libovolné výdaje lze morálně snadno obhájit. Bývalý ministr Julínek zavedením regulačních poplatků vytvořil předpoklady pro omezení zdravotní spotřeby. Tím ohrozil mnohamiliardové zisky příslušných zainteresovaných. Zrušení regulačních poplatků je ukázkovým příkladem synergie politických cílů a zájmů nadnárodních koncernů.

Zdravotnictví je normální produkt, odvětví však zvítězilo nad trhem, trochu se děsím, aby se dnes někdo neprosadil nárok každého člověka na osobní automobil.