víra v důvtip politiků

Když tady čtu příspěvky "lada222" o tom, jak politici statečně a promyšleně bojují s krizí a snaží se "nastartovat ekonomiku", nemohu se ubránit vzpomínce na přestavbu v Sovětském svazu a na Gorbačovovu víru v "sílu socialismu a plánované ekonomiky:

"Na Západě kdekdo tvrdí, že socialismus prý prožívá hlubokou krizi a naše společnost že spěje do slepé uličky. Říkají, že přestavba nemůže uspět a nejlépe by bylo, kdybychom se zřekli socialismu, převzali kapitalistické metody hospodaření a využili zkušenosti západních zemí. Ti na Západě, co tohle říkají a v to věří, však budou trpce zklamáni.  Já jsem si jist, že právě díky socialistickému systému a plánovité ekonomice snadněji uskutečníme obrat v naší strukturní politice než v podmínkách soukromého podnikání, i když i my máme a budeme mít své problémy."

(Nepatrně upravené věty ze statě "Více socialismu, více demokracie", z I. kapitoly Gorbačovovy knihy Přestavba a nové myšlení pro naši zemi.., z r. 1987)

Re: víra v důvtip politiků

Já v tom analogii nevidím, tehdejší a dnešní systém jsou dost nesrovnatelné. A jestli to dnes dělají dobře nebo špatně, to uvidíme, existují různé, diametrálně odlišné názory, já si myslím, že to dělají vcelku dobře a systém přežije. FED včera oznámil, že od pondělí během měsíce realizuje dalších 18 nákupů státních dluhopisů za 105 mld. USD a americké indexy opět poskočily, S&P500 na 1240,40 bodů (2-leté maximum) a Nasdaq na 2637,54 bodů (3-leté maximum).

dluhy nemohou zaniknout

Jak se uvádí v článku i v diskusi, spekuluje se často jestli se vůbec dluhy mají a musejí splatit a když ano, jak vlastně (nemyslím teď třeba pomateného paroubka s jeho "dluhy se neplatí"). Domnívám se, že různé teorie o likvidaci dluhu např. cílenou inflací jsou pouhým jednostranným pohledem na věc, třeba z makroekonomického pohledu, nebo z pohledu státních účtů. Zdá se mi, že dluhy nemohou zaniknout z vůle člověka ani společnosti (pokuď by tedy nebyli splaceny skutečným drastickým šetřením, ale tomu nevěřím). Spíše si myslím, že se mohou transformovat, že společnost se bude snažit sofistikovanějším způsobem "ukrýt" dluh nebo jej někam "přeúčtovat", popř. jestli nastane naprostý společenský rozvrat, použít majetek boháčů na jeho "konečné" umoření.

Nakonec však masám nic nezůstane a svou bídou budou vlastně splácet zvyšky dluhu, půjde o jakési biologické (nebo antropologické) zúčtování neexistujících reserv - protože masy žádné reservy už ani dnes nemají a nesnaží se je mít.  

Re: dluhy nemohou zaniknout

To že nemohou být všechny dluhy splaceny je zcela jisté. Vyplývá to už z podstaty finančního systému. Banky půjčují lidem a firmám na základě ručení reálným majetkem. Státy v podstatě ničím reálným neručí. Centrální banky půjčují komerčním bankám peníze, které nejsou zaručeny ničím. Ve výsledku existuje více peněz (včetně dluhových pohledávek) než je reálnách hodnot. Projevuje se to například tím, že hypotéka na dům je větší než jeho tržní hodnota. V posledních dvou letech už mnoho lidí poznalo, že jejich dluhy nikdy zaplaceny nebudou. Finančníci tomu říkají znehodnocená investice. Ten kdo investoval do Islandských aktiv, už je vypořádán. Nedostal nic a nic nedostane. Podobně, kdo investoval do některých fondů. Většinou jsou to důchodci ze západních zemí, kteří tak přicházejí o své životní úspory. Nechali se nalákat na vysoký výnos (tzv. finanční poradci). Ostatně dnes je "výhodný" úrok i z Řeckých či Irských dluhopisů.

bod zlomu

Existuje nějaký ukazatel, něco měřitelného, nějaký bod, který když dosáhneme, tak budeme vědět - tak a je to tady - velký průšvih?

Dám příklad - Španělsko požádá EU o finanční pomoc, potom i Francie, Německo to neutáhne atd.. a bude se to skládat. Nebo to bude efekt "mávnutí motýlích křídel", který začne tu změnu?

Kdo má informace, nebo dobře analyzuje, bude mít velkou výhodu a náskok.

Dám příklad: "tak a už vím, že je to v (_*_), nakoupím si zásoby, někde zalezu a budu sledovat, co se bude dít"..............

V minulosti bylo spousta datumů nebo událostí po kterých už bylo vše jinak (1938, 1948).........

Re: bod zlomu

Bohužel, předpovědet bod zlomu, neboli ten kritický okamžik (že už už se to hroutí) asi není možné. Mnohokráte jsem přemýšlel, jak by člověk mohl dostatečně včas uhodnout, že o rok nebo o měsíc vypukne 1. SV, velká krize 1929, druhá SV, Vítězný únor...

Obvykle se

s Vámi velmi neshoduji, ale tentokráte máme zcela totožný názor. Tohle fakt nejsou žádné systémové změny, které by mohly přinést dlouhodobě kladný výsledek; obávám se že ani krátkodobý...

Re: Obvykle se

Výsledek systémové změny se dostaví za výrazně delší dobu, kdežto výsledek škrtu se dostaví ihned. Systémové změny se pravděpodobně připravují také, ale bylo by toho asi na příznivce stávajícího rozhazování  příliš.

Svatá pravda.

a jako další systémovou chybu spatřuji to,

že zemi řídí politická garnitura, která má motivační horizont do nejbližších voleb (a pohříchu je jedno zda parlamentních či obecních, čímž se tato perspektiva smrskává i do pouhých měsíců). a navíc bez jakékoli hospodářské odpovědnosti za rozhodnutí, která jdou za tento horizont (to že si vysoké odměny zdůvodňují vysokou odpovědností je jen plivnutí do očí voličům - kdyby ne, tak všichni kdo postupně hlasovali pro sekeru 1,2 bil Kč , musí živořit za katrem a splácet a splácet)

Re: a jako další systémovou chybu spatřuji to,

Taky jsem přesvědčen, že se ten chlív musí kompletně vymést. To však nestačí musí být vytvořena úplně jiná struktura provozu státu.

Problem

Vyborny clanek, zasadni problem je, ze o vysi kapesneho hlasuji i deti a prarodice,pak to nebude nikdy fungovat i kdyby si otec pribral nocni smeny.

Re: Problem

A kapesné rozděluje a o nákupech rozhoduje máma v domácnosti.

Název článku je správný !

Plošné škrty nejsou řešením.

Musí se začít úřady a zbytečné činnosti rušit.

Stát nemusí evidovat kozy a jejich dojivost a podobné zbytečnosti.

Nepotřebujeme sčítání lidi za několik miliard, nepotřebuje zasílat ročně několik miliard na rozvojovou pomoc, nepotřebujeme Kocábovo ministerstvo, nepotřebujeme státní televizi a Radu pro televizní vysílání. atd atd.

Tyto úřady a činnosti se musí rušit bez náhrady.

Re: Název článku je správný !

ano, ale také nutné vytvořit podmínky pro to, aby ti lidé mohli pracovat v komerční sféře.

Začal jste dobře.

"Každá rodina, každá firma i stát bohatnou, jen když mají větší příjmy než provozní výdaje."

Takže rodina i stát musí přizpůsobit své výdaje příjmům. To především. (Což - kupodivu - ze své úvodní věty nededukujete).   Jeden z výdajů je výdaj na platy úředníků a obecně na chod úřadů. Takže snížení objemu peněz na mzdy je správným krokem (zejména když je provázen opakovaným snížením celkového objemu peněz na činnost úřadů.

"Úspěšná ekonomika dokáže vyprodukovat dostatek zdrojů pro všechny."   Kde je hranice "dostatku zdrojů"?   Podle vás neexistuje úspěšná ekonomika - žádná nikdy v dějinách "dostatek zdrojů" nevyprodukovala (protože "dostatek zdrojů" je pojem setsakra relativní; v podstatě ho nelze dosáhnout /víte, jak by byla většina Somálců nadšena, kdyby měla naše existenční minimum/)

Re: Začal jste dobře.

Je základní ekonomickou pravdou, že zdrojů nikdy není dost a proto jsou vzácné.

Tohle autor blogu opomíjí.

inflace

nebylo by řešení krátkodobá vysoká inflace?

Zbavili bychom se tak rychle všech dluhů.

A nebo, co kdyby najednou někdo řekl: "Uděláme tlustou čáru za minulostí a všechny dluhy smažem"

Re: inflace

K tomu zřejmě dojde. Nic to však neřeší, stav vyšších výdajů než příjmů zůstává.