Chybí Vám tam ještě jedna zásadní příčina - současný způsob emise peněz. Ten je totiž ZALOŽEN na dluhu - centrální banky pujčují peníze komerčním bankám, které pak tyto peníze dále pujčují občanům, firmám a státům. Navíc řada firem a občanů rovněř šetří - a banky tyto peníze potřebují někam investovat - tedy někomu půjčit - a "absorbční schopnost" podniků a občanů je omezená. Krásným příkladem jsou Japonci, kteří jsou velmi spořiví a jejich úspory tedy utrácí jejich stát - proto mají rekordní veřejný dluh ve výši 230% HDP.

Teprve současná finanční a dluhová krize přinesla zásadní změnu - FED a některé další centrální banky (ECB, tedy Evropská centrální banka, NIKOLIV) začaly s tzv. kvantitativním uvolňováním - tedy přímým odkupem vládních dluhopisů centrální bankou.

Žádný jiný systém peněz v kapitalismu nikdy nefungoval. Když byla měna krytá zlatem, byl multiplikátor i 50. Směnná hodnota peněz vyplývá z poptávky po penězích a tu poptávku vyvolávají primárně dlužníci. Každý akumulovaný zisk je vyvážen dluhem někoho jiného. 

Tím neříkám, že se mi ten systém líbí. Není však zdrojem současných problémů. Je pouze prostředkem - peníze jsou v podstatě informační systém a na jeho tzv. krytí vůbec nezáleží. Peněz je možné emitovat tolik, kolik vyplývá z poptávky. Názornou ukázkou je USA, někde to rozbombardují, pomohou nějaké partě k moci, půjčí jim na opravu země a "demokratizaci" a příslušná země musí splácet dluhy, a aby měli na zaplacení musí něco prodávat za USD, nejčastěji ropu. Směnná hodnota měny s nějakým krytím vůbec nesouvisí. (zkuste uvést jediný současný problém , který je způsobován multiplikací). Skutečným problémem je nadvláda finančního systému nad ekonomikami a státy. Ta vyplývá především z investičního rozhodování. V globálním měřítku to má sociální následky, protože se pracovní síla stala "tekutou" komoditou.

Nemám čas se tím moc zabývat, ale živá práce z "konfekce" se Vám "přesune" do výroby stroje - takže to marxistické "c" z konfekce se znovu rozloží na "v+m". Takže živé práce nemusí ubýt, jen se přesune a má jinou podobu. Nejlepší může být smíšené zdanění ale už vidím ten řev mocných, když se to bude posouvat podle Vašeho návrhu.

Jenže produktivita roste neustále. Kdyby bylo na výrobu strojů zapotřebí stejné množství práce jako ta kterou nahrazují nedávalo by to smysl. Produktivita by byla konstantní, což je nesmysl.

Chybí finanční ústava a plná odpovědnost politiků za hospodaření s vyrovnaným rozpočtem. To mají v programu Svobodní.

Zdanění práce je problém - jednak je práce postupně marginalizovaná, jednak je pak drahá.

A jak byste tedy chtěl zdanit kapitál?

Když uvážíme, že přidaná hodnota se dělí mezi práci a kapitál, pak nikdo jiný už ke zdanění není.

Hlavní zásady jsou jasné. Akorát bych kromě neefektivního hospodaření, je také  zbytečnost. Ale jinak ad1) hodně prolíná s ad 2). Tyto body jsou v takové symbióze, že jeden bez druhého nemůže existovat a zákon o státní službě by byl jen další legislativním zmetkem (copak zákoník práce by nestačil). Pokud se někdo domnívá, že pokud zvýší daňovou sazbu, že vyber i v nominálu více, to už věděl  starej Laffer i podprůměrně vzdělanej orangutan, že je to pitomost. Rovněž tak socialistickej parafiskál (daň z objemu mezd), transformovanej do zdravotního a sociální pojištění, je další demence, která je však v rozporu jak s Ústavou tak občanem (starým určitě, u nového nevím). Jinak s touto socializací státu maj problémy asi všechny tzv. demokratické země. V tvrdých diktaturách by s nima diktátor vyběh.

Ne, státy se zadlužují proto, že a) se všechny zadlužují, tedy dostali by se do nevýhody, kdyby se nezadlužovali; b) soukromá ekonomika vyžaduje doping, jinak by neustále kolabovala.

Mimochodem, hlavní evropské státy v 19. století byly zadluženější než ty dnešní v poměru na výkon tehdejší ekonomiky i daňového systému.

Ať zdaníte cokoliv, zdaňujete příjem občana (přímo, nepřímo, ve formě zisku). Tedy práci. Nikdo jiný peníze nemá.

  Myslím, že se hrubě mýlíte:  stát (buďme přesní: politici) si půjčuje proto, že chce zachovat zdání růstu.  A o půjčené peníze HDP určitě zvedneme. O celou hodnotu vypůjčených peněz. A politici se mohou chlubit.

  Ostatně: jak se řeší černé díry ve zdravotnictví (aktuální problém)? Půjčkou. Nebo myslíte, že rozhodnutím vlády o vyšší platbě pojišťovnám (jen titulárně za "státní pojištěnce"), o (údajně) vratné půjče či odkupu dluhů se zvýší příjem rozpočtu? Nikoliv. Půjčíme si. Ale politici budou mít pokoj.

   Ony ani půjčky Řecku a spol. nemají žádný jiný důvod, než snahu politiků odsunout průšvih na pozdější dobu (neb po nich potopa a ještě ji budou kritizovat).

Aha, tak ono platí teorie nadhodnoty, založená na tézi, že jediným zdrojem hodnoty je živá práce.

Současné problémy financování zdravotnictví jsou zapřičiněny jenom pouze existencí bonusů na zdravotní pojištění a nedostatečnými platbami za státní pojištěnce.