Proč jsou Američané v Iráku

Jedni tvrdí že kvůli ropě, druzí zas že kvůli demokracii, či svobodě. Ti první vymýšlejí konspirační teorie, a druzí se k demokracii pomalu začínají modlit. Pokud se však na situaci podíváme s patřičným nadhledem, zjistíme, že vše je naprosto jinak.

Na středním výchdě jsou minimálně tři zajímavé státy - Kuvajt, Saudská Arábie a Spojené Arabské Emiráty. V těchto zemích žijí lidé, v jejichž rukou je koncentrována velká část světového bohatství. Vlastní významné podíly zejména v investičních skupinách a nadnárodních koncernech. V těcchto zemích je moderní infrastruktura a komfortní život. Nové mrakodrapy zde rostou jen o něco pomaleji než v Číně. Do free zón se hrnou firmy a investoři z celého světa. Na stavbách zde pracují desetitisíce Pakistánců, Iránců a Iráčanů. Každý večer je z práce svážejí autobusy do campů dostatečně vzdálených od přepychové civilizace. V těchto zemích žít nemohou, pokud nepracují, jsou urychleně expedováni zpět do svých původních zemí.

Výsledkem mnohaletého soužití tímto způsobem je obrovská nenávist, živená závistí a pocitem křivdy. Vůbec se nelze divit tomu, že Sadámův útok na Kuvajt na počátku devadesátých let vyvolal všeobecné nadšení obyvatel Iráku. Arabové žijící v těchto bohatých státech jsou si nenávisti, a z ní plynoucího nebezpečí ze severu plně vědomi.

Vůbec netuším, zda bohatý Saud Usáma Bin Ládin se jen baví, nebo vyrábí záminky pro přítomnost cizích vojsk. Je však zcela jisté, že největší užitek z Americké přítomnosti v oblasti plyne právě těm výše jmenovaným bohatým zemím. Kdyby těm vyhladovělým hordám, které dnes navíc rozdražďuje revolucionářský prezident Ahmežidáh, nestáli v cestě Americké jednotky, je téměř jisté, že by se na bohatý jih vrhli.

Při bližším pohledu na finanční toky mezi USA a Arabskou elitou se nelze ubránit dojmu, že Americká armáda plní roli žoldáků placených bohatými Saudy. Ostatně podíl skutečných žoldáků na bojových operacích v Iráku stále roste.

Ropná výhodnost Iráckého dobrodružství pro Američany je naprostým nesmyslem, neboť náklady na vojenské operace násobně převyšují i jen optimisticky odhadované profity. Vývoz demokracie je také nesmyslem, neboť v takových zemích může úspěšně fungovat pouze autokracie či diktatura. Američané jsou v Iráku, neboť je drží Arabský kapitál úzce pod krkem.

Pokud se Američané pod tlakem politických naivů stáhnou z Iráku, bude to pro ně znamenat finanční katastrofu, neboť Saudové přesměrují své finanční toky k jiným žoldákům. Finanční situace USA je přitom značně napjatá. Saudům a dalším bohatým Arabům jde o krk, a proto situaci musí řešit. Zatím se na novou situaci připravují velkými nákupy vojenské techniky, ale jen technika nestačí.

Paradoxem celé blízkovýchodní krize je, že obě strany sporu v podstatě financují stejné rodiny. Nejde ani o demokracii, ani o ropu, jde o bezpečnost Arabských zbohatlíků.