Příběh kosmického pilota – 3.černé díry a bohové

Pozorování důsledků působení černých děr ve Vesmíru je fascinující pro všechny myslící bytosti. Černou díru však nikdo nikdy vidět nemůže.

Když fyzikové i laici píší a mluví o velikosti a dalších vlastnostech černých děr, mají na mysli tzv. Schwarzschildův poloměr. Černá díra nemá žádný rozměr, je to zcela bezrozměrný bod. Tento bezrozměrný bod je však schopen působit do našeho časoprostoru obrovskou gravitační silou. Kdybychom do takového bezrozměrného bodu „nacpali“ hvězdu Slunce, byl by její Schwarzchildův poloměr přibližně 3km. Schwarzchildův poloměr však není černá díra. Je to přibližně sférické rozhraní vymezující fatální účinky gravitace bezrozměrné černé díry. Tento poloměr vymezuje hranici, za kterou se konfigurace energií v časoprostoru (hmota) rozpadá a přeměňuje v bezrozměrné informace. Pohlcování hmoty černou dírou zvyšuje její gravitační účinky a tím roste i Schwarzchildův poloměr. Rozměry černé díry se však nemění, ta zůstává stále bezrozměrnou.

Mnohé napadne otázka: „Jak může něco bezrozměrného (z hlediska lidských paradigmat tedy nic), působit tak obrovskou gravitační silou?

Fyzikové se této otázce raději vyhýbají. Raději se věnují zkoumání jevů odehrávajících se uvnitř a v okolí Schwarzchildovy sféry. Důvodem je časoprostorové paradigma. Člověk si velice těžko dokáže představit jevy existující mimo časoprostor. Lidé přemýšlejí a programují počítače, pracují tak s nehmotnými informacemi. Vždy si však uvědomují,

že k uchovávání a práci s informacemi používají hmotné prostředky. Černé díry jsou však hmatatelným důkazem toho, že informace existují i bez hmoty a časoprostoru tohoto Vesmíru. Některá bezrozměrná „nic“ drží v gravitační stabilitě miliardy hvězd a planet.

 V tuto chvíli nechci příliš podrobně vysvětlovat, že veškerá hmota tohoto Vesmíru, včetně lidských těl je v důsledku tvořena elementárními černými dírami. Někdo by napsal takovými kvantovými černými dírami – kvanty gravitace. Celý Vesmír je vytvořen z těchto bezrozměrných naprosto stejných elementů. Pravidla základní konfigurace z nich vytvářejí základní částice s rozměrem v časoprostoru (elementární částice, dle současných lidských představ).

„Velké černé díry“ jsou vlastně také elementární částice, jen jsou jejich účinky na časoprostor poněkud významnější, než účinek těch, které vytvářejí elektrony, nukleony a pod.. "Velká černá díra je tvořena miliardami miliard, miliard..... gravitačních kvant. Hmota, která se ocitne za Schwarzchildovou hranicí je na cestě do bezrozměrné černé díry zbavena konfigurace a rozpadá se na původní bezrozměrné elementy.

Pokud mi položíte otázku; “Co je uvnitř černé díry?“ musím odpovědět: „ Není tam nic, ta otázka nemá smysl. Žádný vnitřek černé díry neexistuje.“Přesto však z některých NIC působí obrovská gravitační síla. Jak je to možné? Všechny účinky, všech černých děr vyplývají z toho, že jsou to rozhraní mezi časoprostorem tohoto Vesmíru a informační platformou, která tento Vesmír definuje.

O tom jak se Vesmíry vyrábějí (případně rozmnožují, to je otázka úhlu pohledu) také něco málo vím. Víc o tom vědí bohové, je to jejich práce. Já jsem jen pilot kosmické lodi. Občas bohům vozím zboží, někdy s nimi pokecám, občas se něco přiučím. Také chci být bohem. Sebekriticky přiznávám, že na to zatím nemám. Chybí mi prostředky i kvalifikace a také jsem nedozrál mentálně.