dnes je inflace celosvetova politika

http://zpravy.idnes.cz/oslab-svoji-menu-posilis-tim-svuj-stat-to-je-trend-dneska-pzg-/kavarna.asp?c=A101120_230358_kavarna_chu

Nepresnosti #2 a #3

2) "Množství směňovaných ... zboží a práce neprodané." Rekneme ze Y=AF(L) kde Y je "mnozstvi smenovanych produktu", A je produktivita F je produkcni funkce L je prace. Zacneme s tvrzenim ze "pokud produkce vzroste a penize jsou konstantni, dusledkem je neprodana prace". Je-li A konst pak musi vzrust L. Dusledkem neprodana prace, tedy pokles L. to je nesmysl. Tudiz vzrust produkce je zpusoben rustem A. A roste, L klesa, tedy jsou negativne korelovany, coz odporuje vsem znamym empirickym poznatkum.

Spravne tvrzeni je tedy ze pokud A a Y vzroste, vzroste i L, a jelikoz penezni zasoba je konstantni, dusledkem je deflace.

3) "Strach z krize přinutil banky navýšit rezervy. ...stát by mohl být financován z inflace". Fakta mate spatne. M1 i M2 v americke ekonomice roste, viz http://www.federalreserve.gov/releases/h6/current/. K zadnemu snizeni nedoslo a penize z trhu nemizi. Pokud by mizely, tak by zde bylo riziko deflace a tvrzeni ze stat

by mohl byt financovan z inflace je nesmyslne.

Re: Nepresnosti #2 a #3

2)Vůbec není důležité co způsobuje větší nabídku produktů (může to být vyšší produktivita, nová naleziště, otevření trhů). K tomu, aby mohly být další produkty směněny je nutný "nástroj", tedy peníze. Je-li množství peněz v ekonomice konstantní (nebo nevzroste adekvátně) nastává deflace se všemi následky (kolaps výroby).

3)na které planetě žijete? Tady je deflace realitou, případně reálnou hrozbou a to přes různá "kvyntitativní ubolňování". To, že centrální banky kupují vládní dluhopisy je také současnou realitou. - můžete to vzletně nazvat, či po bankéřsku zamžit, ale je to inflační financování, i když třeba inflaci nezpůsobuje. Stát je financován z peněz které si pomocí centrální banky "vytvoří z ničeho".

nesmysl #1

Clanek obsahuje nekolik nesmyslu:

1) "Každá banka poskytuje mnohonásobně větší objem úvěrů, než má vkladů."

Zakladni balance sheet komercni banky je D=L+R, kde D jsou vklady,

L jsou pujcky, a R jsou rezervy. Je tedy jasne ze L<D. Banka muze mit

jeste dalsi polozky na strane pasiv, ale to neni dusledek pujcovani penez.

Re: nesmysl #1

Vaša rovnica by bola v poriadku pokiaľ by položka "D" nezahrňovala virtuálne peniaze "vyrobené z ničoho" od centrálnej banky, napríklad na základe štátnych dlhopisov. Pokiaľ to uvádzate ako argument na obhajobu komerčných bánk, áno máte pravdu, tie len využívajú chybu finančného systému centrálnej bankovej inštitúcie.

Proboha

Furt se chystám, že napíšu článek o tom, jak se skutečně tisknou peníze. Přemýšlím, jestli tenhle článek je už dostatečný nesmysl na to, aby mě to rozhoupalo k akci.

Re: Proboha

A co vám nesedí? Tohle "odbrknutí" nenese žádný informační obsah, kromě toho, že víme, že se vám článek nelíbí.

Na rovinu priznám že nie som ekonóm

a riadim sa "selským rozumem".

Je verejné tajomstvo ( ekonómovia to určite vedia ), že peniaze už dávno nie sú kryté hodnotou, ale dlhom. Matematicky sa teda dá povedať, že majú "mínusovú" hodnotu. Takže je len otázkou času kedy to praskne. A podľa vývoja to nebude trvať tak dlho. Čím viac štátov sa bude dostávať do stavu neschopnosti splácať dlhy, čím viac budú "tlačené" ďaľšie virtuálne peniaze pre "pomoc", tým viac sa bude roztáčať špirála inflácie až nastane finančný kolaps. Všetky tie virtuálne peniaze, ktoré vytvárajú "kapitál" na harddiskoch sa stanú tým, čím sú v skutočnosti a teda nulami a jedničkami dvojkovej sústavy bez akejkoľvek hodnoty.

Už som s tým asi trápny, ale zase pridám odkaz na jeden propagandisticko utopický dokument, ktorý ale v svojej prvej tretine celú absurditu finančného systému veľmi pravdivo a zrozumiteľne vysvetľuje:

http://video.google.com/videoplay?docid=4642167330989213588&hl=en#

Ak je niekomu aj ten film málo zrozumiteľný

uvediem zjednodušený príklad:

Pepa tvrdí že je milionár a všetci okolo mu veria. Keď ho ale požiadate aby to dokázal, vytiahne dve zmenky. Jedna potvrdzuje, že pol milióna požičal susedke, ktorá žije z dochodku a ona si za to zariadila byt. Ten byt jej potom vyhorel a nebol poistený. Druhá zmenka potvrdzuje, že požičal pol milióna susedovi, ktorý žije na podpore a požičaný kapitál už prehral celý v automatoch.

Otázka znie. Je podľa Vás Pepa skutočne milionár?

Tento príklad je tragikomický pre jeden subjekt. V prípade, že sa takto chová štátny finančný bankovný systém, sa tá komičnosť vytráca a "mrzne úsměv na rtech".

Proč by mělo množství peněz

odpovídat množství peněz přibližně hodnotě majetku? Dejme tomu, že každé hospodářství autarktní, půjde třeba o pirátské lodě třeba po dobu jednoho roku Což je vlastně libertariánský ideál. Jaké množství peněz  takovéto pirátské hospodářství bude vyžadovat?

už je to tu zas

Chtěl jsem to plácnout už pod ten původní, ale tehdy jsem si to ještě rozmyslel. Jenomže je tu ten nesmysl zase.

V původním článku předkládáte k uvěření příklad ohromného převisu peněžní poptávky nad nabídkou. A na předpokladu, že modeluje realitu, odvozujete zbytek textů. Ale žádné podklady pro to, že taková situace nás postihla, nebo o tom že alespoň teoreticky může nastat, jsem tam neviděl, píšete to jako fakt o kterém se nediskutuje. Podle mně zapomínáte na dynamiku, takový stav nespadne z nebe. Napadají mně dva scénáře a ani jeden tam nevede:

a) peněžní nabídku nikdo neovlivňuje: dlouho předtím než by se systém dostal do zmíněného stavu začne růst cena peněz protože je jich málo, tj. inflace ceny peněz a deflace cen ostatního zboží. Poptávka po penězích se průběžně vyrovná úpravou ceny peněz směrem dolů, tj. v ekonomice v tu chvíli nebude objem transakcí 130 kusů za 1 peníz, ale 130 kusů za 0.77 a účetně je to v pořádku, smění se všechno.