- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
tím způsobem, že by si voliči navolili příliš rozdavačnou vládu? O žádné takové nevím. Rozhodně ne Atény ani republikánský Řím. Dnešní tzv. demokracie jsou teď možná zadluženy, ale zadluženost byla v historii běžná u všech státních forem. Problémy vznikaly spíše tak, že si samozvané vyšší vrstvy vymohly privilegia jako osvobození od daní nebo menší závislost na ústředí. Tomu má právě demokracie zabránit.
Stejně tak úřednictvo není nutné v demokracii (samosprávná demokracie Búrů nebo koloniálních severoameričanů), naopak bylo rozbujelé v Egyptě, v Byzanci, v ludvíkovské Francii, v Číně... Ve velké soukromé firmě ti "úředníci" taky nutně vznikají a vládnou.
Tyran se musí chovat možná víc populisticky, než ostatní vládci. Každý stát je založen zároveň na násilí proti někomu a na svobodě pro někoho. Podle toho, která vrstva zrovna vládne.
silovych slozek, kazdy stat je tak tyranii.
Otazka tedy zni, ktera tyranie je nejlepsi? To zalezi na tom, koho se zeptame (pro tyrana je dana tyranie nejlepsi).
Souhlasim tak s autorem, ze na otazku z nadpisu clanku nelze objektivne odpovedet.
O tom by se dalo polemizovat, co nového myšlenkově hodnotného přinesl Středověk, obvzlášť po Antice a Římě, po filozofek, které citujeme a učíme se o nich ještě dnes , po Démokritovi, po Platónovi, po antických divadelních hrách , po učení o kalokagatíe a dál a stále...
Čína je zajímavá, oligarchie x socialismus, velkou úlohu v úrovni života v jednotlivých zemích hraje i počet lidí a jejich pracovitost, schopnost odříkání a ochota se uskrovnit, když je jasné, že zlepšení kvality života se jich osobně již netkne.
záleželo na tom jak velký podíl moci urval panovník , teokrati nebo stavy .logika a filozofie byly na nejvyšší úrovni ( žijeme z toho dodnes ) a z lidu přežívali jen odolní jedinci ......
Snad máte pravdu. Zdá se, že středověk byl poměrně stabilním zřízením, i když je nám líčen (od dob renesance a osvícenství) jako nepřetržitá řada sporů, povstání, vzpour, válek a devastací a utrpení "prostého" člověka, nemajíciho žádná politická a sociální práva. Slyšel jsem nedávno od jednoho historika, že neexistuje žádný relevantní dokument o době "temna" (ostatně ani o právu "první noci" a taky o nevolnictví v rakouských zemích před r. 1792) a že patrně jde o výmysl osvícenství, kteří se potřebovali vymezit vůči dluhodobé více méně stabilní vládě oligarchie (= feudalismu).
se cítí správně, je skutečně ohrožena. Jednak zevnitř stavem veřejných financí hrozbou státních bankrotů s výsledným nárůstem chudoby. Zřízení EU ovšem pouze egalizuje situaci, ale hrozby neřeší. Zejména hrozby vnější. Masová imigrace z jihu, řešená povinným "odběrem určeného kontingentu" k zaopatření je horoucí nesmysl, ale nikoli nereálný. Plíživá islamizace západní Evropy je dnes už prakticky neřešitelná.
Jediný stále se zužující koridor k záchraně euroatlantické civilizace je pak logicky zavržení slabé defétistické demokracie a nastolení tyranie. Čím později k tomu dojde tím razantnější a tvrdší bude muset být, má-li uspět a hrozbám čelit. Současnost se stává "čekáním na nového fürera", a otázkou je odkud by mohl přijít. Ideální se jeví jeho posice na čele "eurostruktur", tedy těch "zachovaných" . Existence nové silné dostatečně nadnárodní autority by stmelilo evropský "slepenec" etnik jistě rychleji, než Lisabon se svými dodatky, a jednotný postup by byl zaručen.Co Vy na to???
že je to vysoce pravděpodobné. Ten lisabon tomu dává více prostředků, všimněte si článku o prezidentovi EU a ministru zahraničí EU. A jejich volba je zcela mimo běžné rámce - v podstatě je to výsledek dohod, do kterých nikdo nevidí.
Ve vvšech zemích zílivu, zvláště K.S.A. jsou typické timokracie, kde stát včetně všeho patří vládnoucí rodině. Oligarcha samostatně nemůže existovat. Vždy za ním stojí nějaký princ, který má přímý nebo skrytý podíl v jeho firmě (na majetku).
Pnutí tamnější společnosti díky tomu je obrovské.
Problémem také je, že tam vozí na práci lidi z okolních chudších zemí. Tito lidé bývají ubytovaní v campech za městem a do města nesmí )svážejí je autobusy)Nepřímým důsledkem byla např. invaze do Kuvajtu. Lze předpokládat, že po odchodu amerických vojsk nastane problém - přímé ohrožení těchto zemí, řekl bych že např. Iránem. Předpokládám, že dojde ke změnám, ale to nedokáži jednoznačně predikovat, demokracie to rozhodně nebude.
To je absurdita implantovaná demokratickými hesly na rychlozbohatlíky, kdy pak ti společensky silní se spojují s kýmkoliv, kdo jim umožní umocit svou politickou moc a dosáhnou, aby nenastal ve společnosti rovnovážný stav právních záruk pro všechny.