Ano

Tohle mi připomíná nedoceněnou práci RNDr. Prof. Herberta Grygara CSc, "Teorie velkého třesku plesku"....

Příklad supravodivosti, aneb informace fyzikům hračky nebere

A na vysvětlenou pro ty, kteří se domnívají, že se jim v pojmu "informace" hmota jakoby rozpouští a mění v neuchopitelné a nefyzikální "nic". Představme si, že jsme fyzik 19-tého století a domníváme se, že vše hmotné má nenulový elektrický odpor a je to jeden z atributů hmoty. Poté dojde k objevu supravodivosti, - látek a stavů s prakticky nulovým elektrickým odporem. Najednou se nám jeden z atributů hmoty jakoby "rozplynul". Přitom i supravodivý stav má svou (dokonce makroskopickou) vlnovou funkci a charakteristickou incidenční strukturu, kterou popisuje kvantová mechanika. Incidenční struktura (konfigurace) a jí přidružená informace je tedy něco fundamentálnějšího, než elektrický odpor či jednotlivé termodynamické veličiny. Incidenční struktura charakterizuje hmotu i tam, kde systém má nulové hodnoty veličin jako hmotnost, elektrický odpor, viskozita, ...Mimochodem, též přirozená čísla lze zobrazit jako incidenční struktury. A z kosmu se ozývá - nezapomínejme na Machův princip!

díky za doplnění

Machův princip ještě není zcela doceněn. To řekl nedávno před svou smrtí i John Wheeler. Většinou je tiše ignorován.

Částice vs incidenční struktury

Existuje překladový slovník mezi geometrií incidenčních struktur, teorií informace a teorií pravděpodobnosti.  Hodně nedorozumění vzniká tím, že pojem informace je chápán či prezentován jako nějaká exotická nová entita. Jde však spíše jen o jiný model jiných a zavedenějších pojmů, a znalost odpovídajícího "překladového slovníku".  Ivo Vašíček často uvádí představu částic a potažmo hmoty jako synonymum určité incidenční struktury . Souvislost mezi incidenční geometrií, maticemi nul a jedniček a binární informací je známá. Takže žádného fyzika nemusí představa elementárních částic coby incidenční struktury urážet či iritovat. Konec konců, experimenty na urychlovačích nic principiálně jiného neříkají.

Jezisi Kriste ...

co to je za terminologii, uvahy, navrseni faktu a pocitu? Co tento prispevek ma spolecneho s vedou?

Re: Jezisi Kriste ...

Možná nic

A co má společného s vědou Ježiš Kristus?

zas dobrá šupa

intuitivně tohle tuším nějakou dobu,ale budu si to muset přečíst ještě devětkrát,abych si udělal přesnější představuchápu pomalejc

Typická ukázka toho,

jak to dopadne, když se vezmou nejnovější poznatky vědy, smíchají se s dojmy a pocity lajka (který sice přečetl pár populárních článků, ale očividně nepochopil podstatu) a uplácá se  z toho článek...

opravdu hodnotný příspěvek

typická ukázka prezentace zamindrákovaného člověka, který nemá co říci, tak na vše kolem sebe alespoň kálí. V mých diskusích rád poskytnu prostor i pro toto ukájení. Poslužte si, rád lidem dělám radost. Možná se nevyjadřuji dostatečně srozumitelně, fyziku už pár let neučím a doby kdy jsem dělal v laboratoři u A. Delonga jsou už hodně vzdálené.

neco podobneho

http://osviceni.unas.cz/texty/bohm-im-rad.html

ano souhlasím, ale

souhlasím, že hmota je interakcí nehmotného světa, ale pouze za předpokladu, že my jsme hmotní.  Pokud je základ informace klidne na tom hardisku si muzeme představit sami sebe :) pokud my budeme jen informace tak nám taky logicky vyjde ze jsme vznikli z informace :) , ale nijak to neovlivní hmotu pokud někde vedle hardisku existuje.

Re: ano souhlasím, ale

je to filozofický problem, kde lze podle mě pouze dospět k tomu, že víte, že nic nevíte.

Ale rozdíl mezi nic nevědět a vědět, že nic nevím. Je rozdíl mezi hloupostí a moudrostí.

Kde se sejdeme?

Až se fyzikové s námahou vyškrábou přes poslední převis, budou uvítáni partou teologů, kteří tam na ně čekají už pěkných pár století...

Re: Kde se sejdeme?

I Einsteinovy teorie mají někdy známky filosofie jako motivaci. Konec konců vychází energie z atomů a to se časem projeví i v přirodě nebo na našem způsobu chápání světa. Není možné aby nato někdo nepřišel už rozumným uvažováním. Jak říkáte, časem přijdou na to, jak to vlastně je.

čemu říkáte...

...hmota, energie, informace?

Jaký smysl má měnit zavedenou terminologii, že hmota je dejme tomu vše objektivně existující (nehmota tedy neexistuje), hmotnost je veličina určující míru setrvačnosti hmoty, energie je veličina určující schopnost hmoty měnit svůj stav, informace nejobecněji je mírou uspořádanosti hmoty a tedy v zásadě opakem entropie...?

marxistický materialismus

už je dávno překonaný. Ovšem pokud trpíte vírou v objektivně existující hmotu, nemá to s vědou a experimenty nic společného. Hmota je produktem nehmoty podobně jako je operační systém produktem programátorů. Život (živé organismy) pozvolna a zcela nepatrně přeměňují hmotu na nehmotné informace. Obráceně vytvářejí nehmotné informace (s kterými nemáme nic společného) systém, který se nám prezentuje jako hmota. Při dekompozici hmoty vždy zcela zákonitě dospějete do úrovně při které už hmota, čas i prostor nedávají žádný smysl. Hmota je v podstatě něco jako operační systém, ve kterém žijeme. Tvrdit, že náš operační systém (hmotný svět) je zcela zásadní omyl. Hledání podstaty hmoty tímto způsobem je podobné jako pořádání výprav do Antarktidy za účelem nalezení hrany ukončující naši plochou Zemi (to volně cituji Hesenberga matematika a kvantového fyzika).