Genetické poselství

Život na planetě i ve Vesmíru se neustále přizpůsobuje měnícím se podmínkám. Přežívá však v různých formách. Ne všechny formy života mají budoucnost.

Přežívají jen takové formy života, které se dokáží měnícím se podmínkám dostatečně rychle přizpůsobovat. Schopnost přizpůsobování vyplývá z jednoduchého evolučního principu:

redundance + konkurence = nejlépe přizpůsobení + odpad

Slepé větve evoluce jsou poměrně časté. Příslušná forma života je natolik přizpůsobená existujícím podmínkám, že nedokáže přežít jejich dramatickou změnu. Každá forma života má nějakou konkurenčí výhodu, ve vztahu k jiným formám. Gepard využívá své rychlosti, slon své mohutnosti, člověk ovládá rozumem nástroje. U každého tvora najdeme jeho klíčovou strategickou vlastnost.

Důležitou vlastností různých forem života je také efektivní využívání zdrojů a prostředí. Například takový delfín žije v prostředí, které je miliony let téměř neměné. Doby ledové a potopy světa se jich prakticky netýkají, žijí obklopeni dostatkem jídla. Člověk žije na Zemi převážně v nepřirozených podmínkách. Musí se schovávat v obydlích, oblékat a vyrábět nástroje, bez kterých by nedokázal získat potravu.

V evoluci lidského druhu se však rozum rozvinul do takové míry, že člověk dokáže nejen přežít, ale planetu stále více zalidňuje. K tomu, aby na Zemi existoval Život, není žádný lidský rozum zapotřebí. Život, který je zcela závislý na Slunci, žádný rozum nepotřebuje. Z vnějšího pohledu, je z hlediska života na Zemi, delfín mnohem dokonalejším tvorem než člověk (člověk musí vynakládat mnohem více námahy pro svému přežtí).

Pozn.:Téměř všechny pozemské zdroje pocházejí ze Slunce. Výjimkou je jaderná energie a základní hmota (všechny prvky). Ty pocházejí z jiných hvězd. Z těch, které byly vytvořeny dříve, a na počátku obsahovaly dostatečné množství vodíku (hmota všech prvků byla na počátku produktem termojaderné fůze vodíku).

Trvání přibližně stabilních podmínek na Zemi, či jiné planetě je však časově omezené. Ve Vesmíru se odehrává mnoho dějů a všechny hvězdy se vyvíjejí až do svého koncového stadia. Podmínky umožňující přežití současného pozemského typu života trvají, z kosmického hlediska, jen krátce.

Použití rozumu, však umožňuje vymanit se ze závislosti na Slunci. Život zcela závislý na místní hvězdě je ve svém nejprimitivnějším vývojovém stádiu. Živé organismy, které nejsou schopny odpoutat se, od závislosti na rodné hvězdě, jsou z kosmického hlediska evolučním odpadem.