Tématicky přízemní,

a to doslova i fakticky. Možná se dalo vypointovat do závěru o účincích globalizace. Je to ale současná realita, a nejde zdaleka jen o boty. Myslím, že většina tradičních výrobních odvětví je deformována právě účinky stále ještě sílící globalizace. Lze se ale domnívat, že jde o jev sice relativně dlouhodobý, nicméně dočasný. Globalizace vychází ze současné láce dálkové dopravy. Po "dočerpání fosilních zdrojů", které prozatím tuto láci zajišťují lze očekávat, že náklady na dálkový transport vzrostou natolik, že "místní výroba" začne být opět postupně konkurence schopná. Prostě globalizace tedy ta praktická (nikoli informační, finanční atd.) začne oslabovat.

Náhrada fosilních zdrojů ekonomicky výhodnějším jiným zdrojem se prozatím nejeví jako reálná, jakkoli se technický pokrok "snaží". Naši vnukové se dost možná dožijí alespoň dílčí renesance dnes zanikajících řemesel a výroben. Pokud ovšem neřijdou nějaké onačejší a větší problémy k řešení, což nelze bohužel vyloučit.

Můj děda byl švec

Zaměstnával i tři tovaryše (nepamatuji si přesně dobu, snad začátkem války). Po válce a po roce 48 se hodně změnilo. Byl to pak opravář obuvi. Miloval jsem jako malý kluk tu vůni obuvnické dílny. Ten jemný prach z obroušené kůže. Naskládaná dřevěná kopyta, Krásně měké kůže v zásuvkách. škoda, že toto umění se ztratilo. Myslím že dnes by byl opět váženým ševcem, který dokáže ušít boty na míru a dát jim duši a určítě by nebyl prodělečný.

Nene,

po člověku musí něco zůstat, to by popřelo důvod, proč se narodil. Nepřirozenější je potomek, ale jsou i jiné stopy ,které zanecháme, snad nejste pesimista???

**

Tenhle článek mne potěšil, protože po právě skončeném podzimu jsem opět bez bot. Již 3~4 rokem mám takový koloběh života. Na začátku jara si koupím nějaké značkové boty kolem 2000, nosím je převážně jen na cestu do práce (v práci se přezouvám) a koncem podzimu je jdu reklamovat. Zatím pokaždé úspěšně. Výhodu to má, že ta cena je jakási záloha - mám 3/4 roku v čem chodit, pak boty vrátím, prodejce vrátí peníze. Nevýhodu, že musím každý rok shánět nové a produkuje se zbytečný odpad a zbytečná práce.

Ale jak zmiňují někteří níže, toto je možné pozorovat u většiny dnešního zboží.

*

Na jedné straně utrpěla kvalita na druhé má teď boty každý(doufám). Co je lepší ?

Ani s tou kvalitou si ale to nemusí být zřejmé. Pro porovnání by bylo potřeba vědět kolik času musel tehdy člověk strávit prací aby si mohl pořídit boty. Čas vynásobit současným peněžním příjmem který odpovídá danému času. Koupit za ty peníze boty. No a pak jen nějak získat ty historické boty a testovat . Výsledek že všechny historické boty porazí všechny současné je asi absurdní.  

Podstata blogu je samozřejmě jinde a souhlasím s ní. Mám jen podezření že spoustě z nás by se v té minulé době nelíbilo.

Re: *

Dnes má boty určitě každý, ale ani před 100 lety nechodil nikdo bos. V našich klimatických podmínkách to prostě nejde. Nosily se dřeváky, návlečky z filcu, pytloviny a podobně,  když už na "opravdové" od ševce nebylo. Snad v létě na venkově byl zvyk chodit bosky, ale jinak ne.

Pane Vasicku

Ja pozoruji jiny upadek - tyka se nabydku, nebo treba skla a porcelanu.

Nase babicky mely povetsinou nabytek z masivniho dreva, nase maminky dyhovany, a dnes jsou to ruzne drevovlaknite desky nebo dokonce lisovane jehlici ci piliny potazene umakartem. Takovyhle nabytek meli za komunistu mistri na stavbach v bunkach, nebo v kancelarich, ktere prilehaly k provozum.

Dnes si dyhovany nabytek, ktery si pred rokem 1989 kupoval temer kazdy doprava jen velmi malo lidi, a nabytek z tvrdeho masivniho dreva (Dub, buk) si doprava skutecne male procento populace.

Nabytek z borovice se za casu nasich babicek sice delal rovnez, ale ten byl urceny spise tak do dilen.

Se sklem a porcelanem je to obdobne, a co horsiho, zacina se to tykat i knih.

Re: Pane Vasicku

Přesně, to je šílený. Když přijdu na návštěvu k nějakým starým lidem - dnes už hodně starým lidem, vždycky si říkám: "Kde vzali tak krásný nábytek, ze dřeva a lakovaný? A jak to, že jim vydržel 50 nebo 70 let? A kde na něj vůbec vzali?" Dneska se ani snad nic takovýho koupit nedá. Kdyby byl někde na trhu, jeho cena by byla nejspíš nevyčíslitelná. Asi proto ani nikdo nic takového už nevyráví. Je to smutný, šlendrián zaplavuje celý náš svět. Už brzo se v něm utopíme.

O úpadku řemesel (Jirotka – Saturnin):

»»

Bývaly doby… kdy člověk, který šil boty, říkal si švec. A nejen že si to říkal, měl to také napsáno na vývěsním štítu, kde … bylo napsáno třeba: Alois Krátký, švec. A ten pan Krátký … u piva vedl takovéhle řeči: „Milej zlatej, když já vám ušiju nový boty, můžete v nich jít pěšky na pouť na Svatou horu a zase zpátky za jedinej den, a až se vrátíte, tak nebudete línej a přijdete mi poděkovat, i kdyby to bylo v deset hodin večer. Takový já šiju boty.“

Jak víte, … ševci vymřeli. Nestalo se to tím, že by na ně přišla nějaká nemoc nebo že je zničila Baťova továrna. Přišla horší pohroma. V příští generaci se z nějakých naprosto nepochopitelných důvodů začal švec stydět za to, že je ševcem…

Syn mistra Krátkého pracuje na tátově verpánku v témže kumbálku, ale na firmě má napsáno: výroba obuvi… kdyby jeho táta vstal z mrtvých, že by vlastnoručně tu firmu sundal a řekl by synovi: "Tak ty se stydíš za tátovo řemeslo? Copak ty jsi nějaká výroba obuvi? Ty jsi švec! Vždyť je to učiněná hrůza.

««

Re: O úpadku řemesel (Jirotka – Saturnin):

Blog v blogu! Ale fakt dobrý

Nakup bot je vzdy spotrebou, ne investici.

At jsou boty sebekvalitnejsi, pouzivanim se opotrebovavaji (spotrebovavaji).

Re: Nakup bot je vzdy spotrebou, ne investici.

Dnes jistě, v minulosti tomu bylo jinak. Opotřebovává se i Karlův most, přesto bych ho nepovažoval za spotřební zboží. V takovém 17,18st. byl člověk s botami ve výhodě proti tomu bez bot. Vlastnictví bot umožňovalo vyšší produktivitu práce (např. horníci), lze je proto chápat i jako výrobní prostředek. Jedny boty sloužili i desítky let, zdědil je syn po otci atp.

"Volnému trhu" napospas??

Československý obuvnický průmysl byl globalizací a infantilní hospodářskou politikou doslova smeten. V Česku se až na zanedbatelné výjimky (dětská obuv) žádné boty nevyrábějí. Většina obuvi na českých prodejních pultech pochází z Číny ať už ji prodávají v tržnici nebo má na boku třeba fajfku a je prodávána jako "značková" obuv. Obuv ze supermarketů je ovšem také východoásijské provenience. Určité procento obuvi se k nám dostává z Polska a jedná se o poměrně kvalitní zboží. Poláci si na rozdíl od nás dokázali udržet i výrobu a prodej obuvi ve vlastních rukou. Vytvořili legislativu nepodporující vietnamské obchodníky (takže ti se stáhli k nám) a výrazně omezili i masové importy východoásijských šuntů. Výsledek je ten, že Čechům přinesl všespasitelný volný trh devastaci jednoho tradičního odvětví a dominanci levných šlupek z Číny, zatímco polské ochranářství a protekcionismus vedl k růstu domácích výrobců i prodejců obuvi a rozšíření kvalitnější obuvi tuzemské provenience u populace...

Re: "Volnému trhu" napospas??

Asi máte pravdu, ale zabrouzdal do mnohem vzdálenější historie.

Správný směr

Produktivita práce roste, na zajištění základních potřeb (jídlo, oblečení, bydlení...) je potřeba čím dál méně času a úsilí. Tím se otevírá prostor pro rozvoj toho, čím se liší člověk od zvířat . A jak se ta nová společnost bude jmenovat?