Akumulace a obrana

Rozvoj lidské společnosti se odvíjí převážně od schopnosti vytvářet přebytek zdrojů. Rodina, která ve své generační kontinuitě vytvořila více zdrojů, než její příslušníci spotřebovali, akumuluje majetek v podobě nemovitostí a dalších aktiv. Lidem, kteří využijí majetek svých předků, se náklady na život a práci výrazně snižují a dokáží tak lépe odolávat nepříznivým vlivům z okolí. Základním smyslem hromadění majetku je v podstatě vytvoření podmínek pro budoucí snadný a bezpečný život.

Podobně se v historii vyvíjejí i státy. Investice do infrastruktury a výzkumu vytvářejí podmínky pro vyšší produktivitu a výkonnost. Bohužel existuje i rychlejší způsob získávání majetku. Na úrovni jedinců a rodin jsou to krádeže a podvody. Na úrovni států lze majetek získat kořistí v okolí nebo zestátněním (okradením) vlastních občanů. Rozumný hospodář je tedy nucen investovat i do ochrany sebe, a svého majetku. Pozůstatkem dřívějších investic do obrany území jsou hrady a pevnosti, které dnes plní funkci atrakcí.

Obrana spotřebovává i náklady na provoz armád, což vyžaduje další nadprodukci zdrojů. Jednostranné investice do obrany na úkor jiných investic si stát může dovolit jen krátkodobě. Když příliš dlouho omezuje jiné investice (vyššími daněmi brzdí i ty soukromé) zpomalí rozvoj produktivity a tím celkově sníží schopnost produkovat potřebné zdroje. Stát, který nedokáže vytvářet zdroje pro obranu, se stává pro své okolí lákavou kořistí.

Historie potvrzuje skutečnost, že agresor zpočátku neútočí na své ideově deklarované nepřátele. Nejprve si podmaňuje hrozbou síly a silou země s nejnižší obranyschopností. Schopnost investovat do obraných prostředků a zvládat náklady na provoz armád je z dlouhodobého hlediska pro přežití státu klíčová.

Úspěšnost dilomacie je zcela závislá na vojenské a ekonomické síle vyjednávajícího. Půl století spolu soupeřili USA a SSSR a měli rozhodující vliv na dění ve světě. Obranyschopnost vyžadovala mnoho zdrojů, což zejména v SSSR řešili omezením jiných investic. Schopnosti dalšího rozvoje se v těchto zemích značně snížily.

Čínský stát ve stejné době sílí, investuje do infrastruktury, navyšuje vojenský rozpočet. Ruku v roce s tím roste jejich vliv v Africe a jinde ve světě. I další země začaly nedávno prudce zvyšovat svoje investice do vojenských prostředků. Tržby ve vojenském průmyslu dnes ve světě rostou rychleji, než v době závodů ve zbrojení.

Evropa je v klidu, na budoucnost nemyslí, své zdroje spotřebovávává formou „pohodlného života“. Chová se podobně, jako nezodpovědný synek, který prodal zděděnou chalupu a pole, a užívá si. Tak si užívejme, dokud to jde.