Včera jsem ten film viděl a ...
Když se vrátím k filmu Lída Baarová, tak opravdu mám pocit, že jsem viděl jiný film, než všichni ti kritici. Popravdě řečeno vměstnat do doby trvání filmu život Lídy Baarové je zhola nemožné, ale to nejpodstatnější v tom bylo zachyceno.
Jestliže se kritika vysmívá m, že Hitler řekl, že ten kdo tvoří dějiny nemá nárok na soukromý život, tak by
si dotyční měli přečíst deníky Josepha Goebbelse z roku 1938, kde zároveň popisuje, jak se vrátil od Hitlera, po té co si jeho žena Magda u Vůdce stěžovala na jeho milostný vztah s českou herečkou. Stejně tak jako to, že se těžko mohla zamilovat do Goebbelse, vzhledem k tomu, že byl malý a ochrnutý na jednu nohu. Za prvé, sama to zmínila v knize napsanou Josefem Škvoreckým a za druhé nebyla by jediná. Německý ministr propagandy byl sice mrzákem, ale byl to člověk, který byl intelektuálně zdatný, měl přehled a navíc to byl vynikající řečník, plus měl vliv a moc.
Co se týče výčitek, že ve filmu nejsou zachyceny hrůzy nacismu. Inu jsou, kritici nejspíše neviděli část, kdy Baarová odjíždí z Berlína během křišťálové noci, a jednotky SA demolují židovské podniky, vraždí Židy a celé to končí požárem berlínské synagogy.
Jinak velice působivé je jak, Lída s matkou přijedou do Berlína. Je to vsazené do dochovaného barevného dokumentu z nacistického Berlína, který jinak můžete vidět v dokumentárním filmu „Třetí říše v barvě.
