Zrůdka..

K našemu pejskovi chováme něžné city a říkáme mu Zrůdka. On to stejně nevnímá a je mu to srdečně jedno. Pilně se věnuje zlobení všeho druhu a je v tom oboru mistr. Často mu taky říkáme hodný pes, i když jím není. 

Máme od něj rány na těle, ne však na duši. Ostré zoubky nám  krvavě vpisují do kůže na rukou i na nohou jeho vzkazy a my jsme na ty rány svým způsobem hrdí, neboť svědčí o bojovnosti a příští síle zatím drobného tvora. Navečer mu vyprávíme zkazky o jeho předchůdci, pejskovi stejné rasy, ale chování vybraného, ba místy až ušlechtilého. Trocha idealizace neškodí, slouží-li dobrému účelu, tj. výchově nezdary a výtržníka..

Naši Zrůdku máme velmi rádi a občas mu proto přilepšujeme svou vlastní krví. Má ostré zoubky, zvláště ty úplně vpředu a hned čtyři. Na každého z nás doma tak vyjde jeden, což je dostatečné množství pro boj zblízka.  

Jsme mu totiž pořád nablízku.

V prostoru i srdcem..

Tam někde v dálce zmizel Ben, náš nezapomenutelný shiba inu. Byl s námi krásných šestnáct let..Vzpomínáme..